Hlavním „přínosem“ voleb do Evropského parlamentu je povznesení skupiny zvolených europoslanců do „kasty vyvolených“.

Volby do Evropského parlamentu jsou bizarním aktem. Voliči při něm totiž nemohou nikdy vyhrát, ani cokoliv získat. Jsou to volby, jejichž primárním účelem je dosáhnout skrze účast voličů zdání legitimity Evropského parlamentu. V neposlední řadě je hlavním „přínosem“ voleb povznesení skupiny zvolených europoslanců do „kasty vyvolených“. Tedy uměle vytvořené elity privilegovaných „politiků“, kterým Evropská unie poskytuje veskrze šlechtické prebendy, o jakých se běžným obyvatelům nemůže ani zdát (výčet prebend viz dále v článku).

Europoslanci, zejména ti z východoevropských zemí jako je Česko, se díky účasti voličů materiálně zabezpečí na celý život, aniž by v průběhu pěti let „europoslancování“ museli vykazovat jakékoliv hmatatelné výsledky; aniž by museli vykonávat práci či poskytovat reálné služby.

Volby do Evropského parlamentu jsou – ryze politicky vzato – bizarním divadlem, které staví na hlavu principy zastupitelské demokracie.

Z pohledu občanů-voličů České republiky jsou volby do EP volbami bez vítěze. Ať voliči v Česku hlasují jakkoliv a pro kohokoliv, nikdy nemohou dosáhnout toho, že by hlasovali pro stranu, která by volby vyhrála…

Občané Česka v těchto volbách nikdy nemohou vyhrát, nikdy v těchto volbách nemohou hlasovat pro budoucí politiku evropské vlády.

Logicky, jestliže má Česká republika v Evropském parlamentu přiděleno jen 21 křesel z celkových 751, pak je evidentní, že volby v ČR mají jen marginální a ryze formální charakter.

Samotný princip Evropského parlamentu je fakticky nedemokratický. Systém, v němž voliči nemohou (neboť obsazují jen 21 křesel ze 751) hlasovat pro vítěze voleb, nelze považovat za zastupitelskou demokracii, ani za demokracii.

Je to jen hra na demokracii. Evropská unie skrze eurovolby „prodává“ veřejnosti jen demokratický mýtus a spoléhá na to, že většina voličů tuto politickou manipulaci neprohlédne.

Představme si, že by se konaly volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých by nemohla žádná strana, kandidující v Česku, vyhrát. Představme si volby do Poslanecké sněmovny, ve kterých by tuzemské strany mohly v Česku získat dohromady jen 21 poslaneckých křesel z celkových 200… Zbylých 179 křesel by do Sněmovny dosadily evropské státy.

Napadlo by někoho v takových volbách jít volit? Jen těžko. Maximálně tak toho, kdo neumí do 200 počítat.

Přesto se v Česku najdou lidé, kteří jsou ochotni se dobrovolně takového „demokratického divadla“ zúčastnit, jestliže se koná na mýtické úrovni Evropské unie v podobě voleb do celoevropského „parlamentu“…


Vítězové eurovoleb a jejich zisky – zvolení europoslanci získají tyto velkorysé prebendy:

Platy

Všichni europoslanci pobírají stejné mzdy – 6824 eur čistého měsíčně, tedy více než 175 tisíc korun. Pokud politik v bruselské politice vydrží po celý pětiletý mandát, přijde si asi na 10,5 milionu korun.

Průměrná hrubá mzda v ČR na konci minulého roku činila 33 840 korun. 

Zlaté padáky

Po skončení mandátu mají europoslanci nárok také na překlenovací příspěvek ve výši jejich jednoho měsíčního platu. Ten mohou pobírat maximálně po dobu dvou let a jen v případě, že už nepokračují v jiné veřejné funkci, a to i na domácí politické scéně.

Teoreticky si tak europoslanec, který přejde do soukromého sektoru, může na těchto příspěvcích přijít na dalších 5,5 milionu korun.

Kapesné

Za každý den, po který je v Bruselu či Štrasburku na oficiálním jednání, má europoslanec nárok na kapesné ve výši 320 eur, tedy asi 8 tisíc korun. Tento příspěvek má krýt výdaje za hotelové pokoje, stravování a jakoukoliv další běžnou útratu. Pokud však europoslanec zamešká více jak polovinu hlasování, je mu kapesné zkráceno také na polovic.

Cestovné

Evropská unie europoslancům hradí cestovní náklady na oficiální jednání, pokud doloží doklad o jejich zaplacení. Maximálně mohou na přepravu měsíčně získat 114 tisíc korun. Platí pro to však některá další omezení, letecky mohou cestovat jen ekonomickou nebo business třídou.

Náklady na asistenty

Na platy a benefity asistentů a odborníků, kteří jim pomáhají s agendou, dostávají europoslanci od Evropské unie měsíční rozpočet 24 943 eur, tedy asi 631 tisíc korun. Někteří z asistentů sídlí v Bruselu, jiní zpravidla přímo v členské zemi, odkud politik pochází. Jediné pravidlo, které omezuje jejich najímání, je skutečnost, že nesmí jít o rodinné příslušníky.

Královský důchod

Po skončení mandátu mají europoslanci nárok na důchodovou rentu. Tu mohou začít pobírat v 63 letech a dostávají 3,5 procenta svého platu za každý rok, kdy zastávali svůj mandát. Za jedno odsloužené volební období má tedy europoslanec navíc měsíčně k důchodu zhruba 30 tisíc korun.

Další prebendy

Evropský parlament poskytuje každému europoslanci dvě kanceláře, jednu ve Štrasburku a druhou v Bruselu. Stejně tak má možnost na jednání spojená s jeho mandátem využít parlamentní automobily. Evropská unie také kryje dvě třetiny lékařských výdajů každého europoslance.


Více o tématu čtěte ZDE:

„Eurovolby“ 2019: Boj o eurokřesla je bizarní komedií a přinese jen Pyrrhovo vítězství

Být či nebýt v Evropské unii? Členství v EU vytváří nesmiřitelné nepřátelství občanů

Vytrolená EU aneb jak ve volbách čelit čím dál nebezpečnějšímu Evropskému parlamentu