Schillerová chce zaměstnancům a živnostníkům zvýšit odvody na zdravotní pojištění.
Babišova ministryně financí Alena Schillerová trvá na zvýšení odvodů zdravotního pojištění zaměstnanců. Chce tím dosáhnout toho, aby stát nemusel platit zdravotní pojištění za tzv. státní pojištěnce, tedy osoby, které nejsou výdělečně činné, respektive nejsou ekonomicky aktivní.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) plánuje zrušit tzv. superhrubou mzdu a zvýšit odvody ekonomicky aktivních obyvatel na zdravotní pojištění.
Plány ANO předpokládají, že zrušením superhrubé mzdy se daň z příjmu sníží ze současných reálných 20,1 procenta na 15 procent. Zdravotní pojištění by se zvýšilo ze 4,5 na 8,2 procenta, aby pokrylo stomiliardový výpadek státu.
Stát by zároveň přestal platit zdravotní pojištění za „své pojištěnce“, tedy osoby, které nejsou ekonomicky aktivní.
Schillerová upřesnila, že by se zvýšilo mírně zdravotní pojištění s tím, že by se také vyrovnaly platby mezi OSVČ a zaměstnanci, kteří podle ní platí více.
„Zaměstnanci platí více než OSVČ, ale to by se srovnalo. Jsem si vědoma, že to bude velký problém, ale jsem si vědoma, že ho možná neprosadím,“ prohlásila Schillerová.
Současně však výslovně konstatovala, že zdravotní pojištění by nemuseli platit studenti, děti, rodiče na mateřské, nezaměstnaní a důchodci.
„Je to můj návrh. Chtěla bych ale říci všem důchodcům, dětem, studentům, ženám na mateřské, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo, že by oni platili pojištění. Nic takového se v mém materiálu nenajde,“ zdůraznila Schillerová.
Návrh ministryně Schillerové odmítl Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle něho by došlo ke zvýšení zátěže pracujících a živnostníků, kteří už nyní platí za zdravotní pojištění více než stát.
„Pokud by se realizoval návrh paní ministryně, tak by se tato zátěž přenesla na zaměstnance a živnostníky, což je nefér a je to riskantní. Zaměstnanec se zaměstnavatelem zaplatí čtyřikrát více než stát, stát platí 1018 korun, u zaměstnance s průměrnou mzdou zaměstnanec a zaměstnavatel odvedou 4500 korun.“
Kalousek navíc uvedl, že zátěž dopadne jen na část zaměstnanců a živnostníků.
„Paní ministryně říká: přesuňme tu zátěž na ty ekonomicky aktivní a snižme jim daně, ale to nezasáhne všechny. Máme 800 tisíc lidí, kteří žádnou daň díky slevám neplatí. Zatížit jen pracovní místo, a tím ho zdražit, je ekonomicky škodlivé,“ upřesnil Kalousek.
Se zrušením superhrubé mzdy nesouhlasí ani předseda sociální demokracie a vicepremiér Jan Hamáček. Návrh ministryně Schillerové označil za velké riziko.
Návrh podle něho znamená zátěž pro zaměstnance a firmy.
„Tak, jak to vnímám, tak v tom hnutí ANO nemá jasno. Já bych to pokládal za velké riziko, není možné přenést zátěž, kterou má stát, na zaměstnance a firmy. Vůbec mi to neladí s oznámenou taktikou hnutí ANO ulehčovat nebo uvolňovat prostor živnostníkům,“ řekl Hamáček.
Před zásahem do superhrubé mzdy varoval také předseda Českomoravské konfederace odborových svazu Josef Středula. O nápadu ANO mluvil jako o ohrožení systému zdravotního pojištění a zdraví obyvatel.
Uvedl, že pokud by nezaměstnanost stoupla o procentní bod, výpadek zdravotního pojištění by činil šest miliard korun.
„Tento úmysl poškozuje všechny z nás,“ prohlásil Středula. (sfr)
