Ústavní soud potvrdil vynucenou potravinovou charitu velkých obchodů.
Ústavní soud ve svém nejnovějším verdiktu potvrdil další omezení vlastnických a podnikatelských svobod v zemi. Soud schválil povinnost velkých obchodů poskytovat neprodané potraviny zdarma speciálním potravinovým bankám. Ústavní soud tak fakticky potvrdil „vynucenou charitu“, což zdůvodnil snahou bránit plýtvání potravinami.
Velké řetězce musí nadále bezplatně odevzdávat část neprodaných potravin do potravinových bank. Ústavní soud ČR odmítl návrh skupiny Senátorů na zrušení povinnosti, kterou senátoři označili za „nucený dar“.
Podle soudu nejde o protiústavní zásah do vlastnických práv ani do práva podnikat. Ústavní soudci označili tuto vynucenou charitu za „součást mezinárodních snah omezit plýtvání potravinami, snížit produkci odpadu, chránit životní prostředí a pomáhat sociálně slabým“.
Podle soudce zpravodaje Jan Filipa zákon sleduje legitimní cíl. Potraviny, které by jinak skončily jako odpad, pomáhají lidem v nouzi, jako například matkám samoživitelkám nebo bezdomovcům.
Soudce odmítl srovnání s vyvlastněním. Nejde podle něho o nemovitosti, ale o zboží, které vlastník chce prodat se ziskem, a když to nejde, musí je náležitě zlikvidovat, což také stojí peníze.
„Zboží není určeno k tomu, aby ho někdo hromadil jako Harpagon někde ve skladu,“ uvedl Filip. Harpagon je hlavní postava z Moliérovy hry Lakomec.
Návrh senátorů čekal u soudu na rozhodnutí už od poloviny roku 2016. Podalo jej 25 členů horní komory reprezentovaných Ivem Valentou (za Soukromníky). Novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích senátoři považují za zásah do vlastnických práv.
Vadila jim také až desetimilionová pokuta, kterou zákon uvaluje na firmy, které by „vynucenou potravinovou charitu“ nedodržovaly.
Povinnost darovat neprodané potraviny se týká prodejen s plochou nad 400 metrů čtverečních. Konkrétně jde o potraviny, které nesplňují některé obecné požadavky: mají například deformovaný obal nebo špatné označení, ale jsou bezpečné.
Podle novely mají zboží dostat neziskové organizace, které shromažďují, skladují a distribuují potraviny pro humanitární účely a charitu.
Novodobá kolektivizace
Zákon podle senátorského návrhu v podstatě zavedl nucenou účast na charitě. Povinnost senátoři přirovnali k nuceným darům či nevýhodným odkupům při nacistické arizaci židovského majetku nebo ke komunistické kolektivizaci venkova.
|
Výňatek ze zákona o potravinách, který potvrdil Ústavní soud: Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh potraviny v provozovně s prodejní plochou větší než 400 m2, je povinen potraviny, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky na potraviny, ale jsou bezpečné, poskytnout bezplatně neziskové organizaci, která shromažďuje bezplatně potraviny, skladuje a přiděluje je humanitárním nebo charitativním organizacím, které poskytují potravinovou pomoc klientům sociálních služeb; tyto organizace určí ministerstvo rozhodnutím vydaným z moci úřední. Potraviny určené klientům sociálních služeb musí být následně uváděny na trh pouze bezplatně. |
Stát by podle senátorů neměl přenášet náklady sociální politiky na konkrétní a relativně malou skupinu lidí – potravinářské podnikatele. „Jakoukoliv státní politiku musí stát dělat za své peníze,“ uvedli senátoři ve své ústavní senátoři.
„Verdikt samozřejmě respektuji, nicméně jsem dál přesvědčen o tom, že jde o nepřípustný zásah do vlastnických práv, známý z éry socialismu,“ uvedl v reakci na rozhodnutí soudu senátor Valenta.
„Nesouhlasím s tím, aby vlastník měl povinnost zbavit se bezplatně určitých věcí ve prospěch někoho jiného. Tento krok podle mne není ničím jiným, než vyvlastněním či naturálním zdaněním, a to do dnešní společnosti přece nepatří,“ podotkl dále.
„Považuji za naprostý nesmysl nutit podnikatele do veřejné charity,“ dodal.
Podle ústavních soudců je opatření v zájmu celé společnosti a obecného blaha. Advokát senátorů Zdeněk Koudelka uvedl, že stát se takovou argumentací vrací před rok 1989.
„Poprvé tady stát poroučí vlastníkům, že musí svůj majetek někomu dát,“ řekl Koudelka.
Kritizovaná změna se do zákona dostala na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Novelu v roce 2016 schválil Senát a podepsal prezident. Kritikům úpravy vadilo to, že nebudou moci potraviny dodat přímo například do dětských domovů nebo zoologických zahrad.
Tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) změnu hájil s odůvodněním, že je třeba bojovat proti plýtvání potravinami. Nyní Jurečka uvedl, že opatření se osvědčilo, redukuje plýtvání a pomáhá více než stovce tisíc lidí. (sfr)
VÍCE O TÉMATU ČTĚTE ZDE:
Odlišné stanovisko soudce Šimíčka proti Ústavním soudem potvrzené potravinové charitě
