Babišův vládní investiční superfond je podle opozice papalášství a osobní PR.

Premiér Babiš chystá vytvoření speciálního vládního investičního superfondu, z něhož by vláda prostředky rozdělovala operativně, tedy bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Podle opozice je takový fond součástí Babišovy osobní veřejné propagace a zavání „papalášstvím“ či snahou o přesun procesu „porcování medvěda“ ze Sněmovny na vládu.  

O záměru na vytvoření vládního superfondu informovala mluvčí vlády Barbora Peterová v rámci jednoho z výjezdů Andreje Babiše a jeho vlády do krajů. Premiér nedávno jen během jedné návštěvy na Liberecku ústně a tedy nezávazně přislíbil na různé místní investice zhruba půl miliardy korun.

Právě k těmto účelům by měl zřejmě sloužit zmiňovaný speciální investiční superfond vlády.

„Z toho bude čerpat na opravdu velké projekty. Ty teď postupně v krajích mapuje a následně sestaví jejich seznam včetně prioritizace,“ vysvětlila mluvčí vlády Peterová.

Samotný premiér Babiš však přímo neupřesnil, kolik peněz by chtěl ročně do tohoto fondu vyčlenit ze státního rozpočtu.

Sehnat by je prý chtěl v Bruselu. Některé dotace se totiž Česku nedaří vyčerpat, a tak vláda EU požádala o jejich převedení na jiné účely.

Babišovo PR

Podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska by si premiér Babiš naplněním tohoto záměru „pro potřeby osobního PR vytvořil mnohamiliardový fond bez ohledu na to, že plánované výdaje státu musí posvětit sněmovna“.

S tím TOP 09 nesouhlasí.

„Andrej Babiš už mnohokrát ukázal, že pravidla respektovat nehodlá. Prohlášení o vytvoření superfondu bez parlamentní kontroly tak odpovídají jeho dosavadnímu postupu, se kterým nesouhlasíme,“ podotkl dále.

Kalousek k SUPERFONDU: „Obcházení Ústavy a vychylování pravomoci sněmovny ve prospěch vlády, která navíc ani nemá důvěru, považuji za nepřijatelné.“

„Osobně nejsem přítelem mimorozpočtových fondů. Považuji za vhodnější, aby stát jednotlivé projekty financoval řádně z jednotlivých kapitol státního rozpočtu,“ konstatoval Kalousek.

Schvalování státního rozpočtu podle šéfa poslanců TOP 09 náleží dle Ústavy jednoznačně Poslanecké sněmovně.

„Jakékoli obcházení Ústavy a vychylování této pravomoci sněmovny ve prospěch vlády, která navíc ani nemá důvěru, považuji za nepřijatelné,“ uzavřel Kalousek.

Vláda má mít jen rezervu

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v reakci upozornil na to, že „Ústavou předvídaný proces dělby moci vyžaduje, aby návrh státního rozpočtu a dlouhodobého výhledu předkládala vláda Poslanecké sněmovně“.

Součástí rozpočtu by měl být také seznam investic.

„Tento postup je léty ozkoušený a je vhodné ho dodržet. Vláda má fond pouze na nepředvídané náklady, tedy takzvanou rezervu,“ podotkl Michálek.

Michálek k SUPERFONDU: „Není mi jasné, proč má být fond vládní.“

S tím, že je obecně nutné, aby existoval „zásobník státem financovaných projektů, kde bude měřen jejich aktuální stav dokončenosti, financování projektů bude probíhat plynule podle stavu jejich projektové přípravy“.

U každého projektu je pak třeba vyhodnotit jeho přínos pro společnost a vybrat přednostně k realizaci ty projekty, kde je nejvyšší přidaná hodnota pro občany, jako je například projekt digitalizace, uvedl dále Michálek.

Investice je podle něho nutné rozdělit tak, aby z nich měly prospěch všechny skupiny obyvatelstva.

„Není mi však jasné, proč má být fond vládní. Stát by rozhodně ani neměl příliš dotovat ryze lokální a regionální aktivity, od toho tu jsou rozpočty obcí a krajů,“ podotkl Michálek směrem k Babišovu záměru na vytvoření speciálního investičního „superfondu“, jehož prostředky by byly plně v pravomoci vlády.

Superfond jako permanentní kampaň

Proti superfondu se vyslovil i předseda STAN Petr Gazdík.

„Superfond vlády mi přijde jako hodně nešťastný nápad nebo jako prostředek permanentní volební kampaně, kdy vláda či spíše jen premiér bude přihrávat peníze tam, kde potřebuje podporu,“ prohlásil Gazdík.

„Vláda má investovat do jasných priorit, ne vytvářet fond, ze kterého premiér bude ukrajovat podle svých představ a momentální nálady. Je to ve své podstatě „porcování medvěda“, které dříve pořádali poslanci při schvalování státního rozpočtu a co naštěstí už skončilo,“ zdůraznil šéf STANu.

Na adresu Babišova „superfondového“ záměru dále uvedl, že by očekával spíše „promyšlený systém investic vlády jako celku, po resortech“.

Gazdík k SUPERFONDU: „Toto mi přijde velmi papalášské: přihodím tam, kde ´moudře´ usoudím, že je to potřeba. Jako moudrý otec rodinné firmy?“

Vláda má podle Gazdíka skrze svůj hlavní nástroj, tedy státní rozpočet, určit, kam bude investovat.

„Ale – a to opakuji – čekal bych, že to bude promyšlený systém. Ne, že vyjedu do kraje a rozhodnu se, že tady přispěji na školku, jinde na most a někde zase na chodník,“ pokračoval Gazdík.

„To je dosti chaotické a nesmyslné. Nebo jinak: dává to smysl pouze tehdy, když jen chcete takzvaně ´lovit hlasy´,“ upřesnil svůj pohled na vládní „superfond“ šéf STANu.

„Toto mi přijde velmi papalášské: přihodím tam, kde ´moudře´ usoudím, že je to potřeba. Jako moudrý otec rodinné firmy?,“ řekl Gazdík.

I on zcela jasně upozornil na to, že tvorba rozpočtu sice musí být pevně v rukou vlády a to striktně za zachování ústavních podmínek.

„Tedy nejlépe v rukou vlády, která má důvěru Poslanecké sněmovny. K tomu jí jako oponent slouží rozpočtový výbor Sněmovny a následně Poslanecká sněmovna jako celek,“ upřesnil Gazdík.

Babišova vláda slibuje miliardy 

Vláda premiéra Babiše, které je od svého vzniku bez důvěry, respektive v demisi, jen během relativně krátkého období letošního roku oznámila záměr vynaložit 5,8 miliardy korun na levnější jízdenky na vlak i autobusy pro seniory nad 65 let a studenty do 26 let.

Přislíbila také zásadní zvýšení důchodů nad rámec valorizace a to od začátku příštího roku. Sttní rozpočet by to stálo 14,5 miliardy Kč.

Zvýšit se mají také platy učitelů s tím, že roční nárůst má činit 10 až 12 miliard Kč.

Pokud by prošel Parlamentem vládou navržený „daňový balíček“, který zahrnuje snížení sazeb pro zaměstnance o jedno procento z hrubé mzdy a změny zdanění fyzických osob, snížil by se výběr daní o 27 miliard korun.