Čeští zaměstnanci pracovně vyslaní do Německa dostanou německou minimální mzdu 8,5 eura na hodinu.

Čeští zaměstnanci, kteří jsou pracovně vyslaní do Německa, by měli dostávat německou minimální mzdu 8,5 eura na hodinu. Plán Evropské komise, kterým chce ochránit trh před levnějšími zaměstnanci z východních členských zemí, děsí české firmy.

Evropská komise plánuje zavést povinnou minimální mzdu pro zaměstnance z východních členských zemí, kteří jsou pracovně vysíláni do jiných zemí Evropské unie.

Tato pravidla již platí například ve Francii pro řidiče kamionů. Země s vyššími mzdami si tak chtějí více ochránit svůj pracovní trh.

Evropská komisařka pro zaměstnanost Marianne Thyssenová potvrdila, že s plánem na povinnou minimální mzdu i pro zahraniční zaměstnance počítá.

„Vyslaní zaměstnanci nejsou pracovníky druhé kategorie. Pouze srovnává postavení zaměstnanců,“ prohlásila.

Deset původně socialistických zemí a také Dánsko protestovalo. Evropská komise musela znovu zkoumat, zda návrh neporušuje unijní pravidla.

Komise to však odmítla a potvrdila, že pravidlo minimální mzdy bude platit. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker loni při představení plánu uvedl, že má platit podmínka stejného platu pro stejnou práci na stejném místě.

České firmy s plánem Komise nesouhlasí 

Spor o minimální mzdu ukazuje, jak si v Evropské unii navzdory pravidlům o souhlasu všech členských zemí prosazují svoje hlavně původní členské země. Češi se s plánem zatím nehodlají smířit.

„Naše aktivity k eliminaci dopadů těchto opatření pokračují v rámci naší spolupráce ve visegrádské čtyřce. Je nutné dále vyvíjet tlak jak na Francii, tak na Evropskou komisi,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Nové opatření by se týkalo všech oborů podnikání.

„Soudíme, že Komise by se měla spíše zaměřit na boj proti nekalým praktikám a zneužívání stávajících pravidel, místo aby zvyšovala právní nejistotu, administrativní a další náklady pro firmy,“ říká Ladislav Minčič z hospodářské komory.

České úřady se zatím nevyjadřují, jak budou při zavedení směrnice reagovat.

„Vláda se k návrhu staví od počátku odmítavě kvůli nesouladu s principy vnitřního trhu. Česká republika bude nadále v této věci koordinovat svůj postoj s podobně smýšlejícími členskými státy, další kroky budou záležet na průběhu dalšího projednávání,“ řekl Petr Habáň z ministerstva práce a sociálních věcí.

(red)