V prvním pololetí se v Česku spotřebovalo meziročně o 2 procenta více tepla.

V prvním pololetí roku 2026 se v Česku spotřebovalo 38,6 PJ tepla ze soustav centrálního zásobování. Meziročně se jedná o nárůst o 2,1 %, k němuž výrazně přispěly chladnější měsíce leden a duben.

Vyplynulo to ze zprávy o provozu teplárenských soustav, kterou zveřejnil Energetický regulační úřad (ERÚ).

Nejvíce tepla (26 PJ) se opět vyrobilo z hnědého uhlí, meziročně prakticky stejně (+ 0,6 %). Výroba ze zemního plynu se zvýšila o 1,1 %, je ale patrný rozdíl mezi oběma čtvrtletími – zatímco v prvním o 2 % vzrostla, ve druhém o 2,9 % klesla. Z biomasy se vyrobilo o 4,1 %, z černého uhlí o 4,2 % tepla méně.

„Výroba se snížila zejména v Moravskoslezském, Olomouckém a Karlovarském kraji. Zajímavé je, že v Moravskoslezském kraji se navzdory výraznému poklesu výroby v obou čtvrtletích zvýšila spotřeba tepla,“ uvedl Jan Liška, vedoucí oddělení statistiky a sledování kvality ERÚ.

Spotřeba tepelné energie v prvním pololetí stoupla oproti loňsku o 2,1 %, k čemuž výrazně přispěl chladný leden. Průměrná teplota v něm byla -2,8 °C, tedy 1,6 °C pod dlouhodobým teplotním normálem, a spotřeba byla meziročně vyšší o 12,6 %.

V únoru a březnu 2026 se v Česku spotřebovalo o jednotky procent méně tepla než před rokem, v dubnu však spotřeba opět vyskočila (+15,3 %).

„Růst spotřeby tepla táhl zejména průmysl, který za celé pololetí meziročně vzrostl o 6,6 procent, za druhé čtvrtletí dokonce o 11,4 procent. U domácností a u sektoru obchodu, služeb, školství a zdravotnictví došlo k nepatrnému nárůstu v řádu desetin procenta,“ shrnul Liška.

Samotná výroba tepla však o 1,3 % poklesla, a dosáhla hodnoty 72,8 PJ. Nepoměr mezi výrobou a spotřebou je způsoben zejména nižší spotřebou závodních tepláren, tedy podniků, které si teplo vyrábí samy. (sfr)