Čínský prezident Si Ťin-pching a indický premiér Naréndra Módí při setkáních s ruským prezidentem Vladimirem Putinem během summitu skupiny BRICS nabídli pomoc při ukončení války s Ukrajinou. Ruský prezident to uvítal, potvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko pak dále pokračovalo v útocích na Ukrajinu.
„Během dvoustranných kontaktů se Módí a Si podrobně zajímali o urovnání konfliktu s Ukrajinou a aktivně nabízeli své zprostředkování ve snaze o nalezení řešení. Putin tuto ochotu uvítal a poskytl podrobné informace o aktuální situaci,“ oznámil Peskov.
Skupina BRICS vznikla v roce 2009 s cílem postavit se světovému uspořádání, v němž hrají hlavní roli Spojené státy a jejich západní spojenci.
Patří do ní Brazílie, Čína, Egypt, Etiopie, Indie, Indonésie, Írán, Rusko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Spojené arabské emiráty.
|
Rusko nadále pokračovalo v útocích na Ukrajinu a civilisty. Tři lidi zabily a další tři zranily v sobotu v ukrajinském Kramatorsku ruské drony, které úmyslně útočily na civilní auta. Nešlo o vojenské cíle, ale o běžná civilní vozidla, potvrdila místní radnice. Celkem dva mrtvé a 25 raněných si vyžádal ruský útok na Oděsu, kde v sobotu ruská střela zasáhla výškovou obytnou budovu, oznámili v neděli ukrajinští záchranáři po ukončení pátrání po přeživších a obětech. Sedm lidí, včetně dvou dětí, se z trosek podařilo zachránit. Ruský dron zranil 15letou dívku a 18letého chlapce v autě ve vsi Liskonohy v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Rusko proti Ukrajině vyslalo během jedné noci celkem 453 dronů a také malé střely s plochou dráhou letu Banderol, z nichž se podařilo zneškodnit 405 dronů a čtyři banderoly, uvedlo ukrajinské letectvo. |
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opětovně vyjádřil připravenost setkat se s ruským protějškem a jednat o ukončení války, například na prosincovém summitu G20 v Miami.
Peskov ale Zelenského nabídku odmítl a setkání obou prezidentů znepřátelených zemí na summitu v Miami vyloučil. „To je nemožné,“ deklaroval Peskov a zopakoval, že taková schůzka se nemůže konat nikde jinde než v Moskvě.
Rusko po jednání s Witkoffem a Kushnerem zopakovalo, že je potřeba vyřešit základní příčiny ukrajinského konfliktu. Za základní příčiny války Rusko dlouhodobě označuje záměr Kyjeva vstoupit do NATO či svržení proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče v roce 2014. Požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných území.
Rusko také žádá předání celého Donbasu, tedy i území, která ruská armáda dosud nedokázala dobýt. (sfr)





