Šéf NATO Rutte chtěl, aby státy aliance platily 0,25 % svého HDP na zbrojení Ukrajiny. (Ilustrační foto).

Šéf NATO Mark Rutte požadoval, aby státy aliance platily 0,25 % svého HDP na vyzbrojování Ukrajiny. Několk států NATO tento plán podpořilo. Velké evropské země včetně Francie či Británie však údajně odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se svým návrhme přišel na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Podle mediálních zdroků Rutteho plán podpořilo nejméně sedm členů NATO, kteří už údajně vynakládají přes 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Ukrajině.

Rutte už ale oznámil, že jeho návrh, aby každý člen přispíval 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Ukrajině, bude pravděpodobně zamítnut.

„Nemyslím si, že tento návrh bude přijat, protože proti těmto fixním 0,25 procenta existuje velký odpor,“ konstatoval Rutte.

Šéf Severoatlantické aliance nejmenoval členy, kteří návrh blokovali. Podle zdrojů britských médií byly proti Velká Británie, Francie, Kanada, Itálie a Španělsko.

Rutte už před tím uvedl, že vojenská pomoc Ukrajině „není v rámci NATO rovnoměrně rozdělena“ s tím, že mnoho zemí „nevynakládá dostatek prostředků na podporu Ukrajiny“.

Významná část vojenské podpory Ukrajiny proudí přes iniciativu zvanou Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL). Ten spočívá v tom, že spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro Ukrajinu. Účast v iniciativě je pro země v NATO dobrovolná.

„Těžkou práci, pokud jde o balíčky PURL, odvádějí Nizozemsko, ale také Německo, Dánsko, Švédsko, Norsko a Kanada,“ podotkl Rutte s tím, že tato iniciativa zajistila přibližně 70 procent všech raket pro ukrajinské baterie Patriot a 90 procent munice používané v jiných systémech protivzdušné obrany.

Zpráva o nesouhlasu s Rutteho návrhem přichází krátce poté, co Velká Británie zmírnila ropné sankce vůči Rusku. (sfr)