Ministerstvo financí ČR zhoršilo odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,9 %. 

Ministerstvo financí zhoršilo odhad letošního růstu české ekonomiky. Zatímco v dubnové predikci počítalo s růstem HDP o 2,1 procenta, nyní očekává 1,9 procenta. Naopak výhled letošní průměrné inflace zlepšilo, a to z dubnových 2,5 na 2,2 procenta.

V příštím roce by měl růst ekonomiky zrychlit na 2,4 procenta a meziroční růst spotřebitelských cen dosáhnout 2,7 procenta.

Ekonomiku letos podle ministerstva potáhne výhradně domácí poptávka. Růst spotřeby domácností doplní oživení investic firem, zároveň ale vyšší domácí poptávka zvýší dovoz. Vývoz bude těžit z rostoucího objemu průmyslových zakázek, jeho dynamiku však omezí vyšší obchodní bariéry a výpadky dodávek výrobních vstupů.

Predikce předpokládá, že intenzita vojenského konfliktu na Blízkém východě bude ve druhé polovině roku postupně slábnout.

Přeprava přes Hormuzský průliv ale zůstane omezená a ceny energií budou podle ministerstva značně kolísavé. Produkce a vývoz ropy a zkapalněného zemního plynu by se k předválečné úrovni měly přiblížit v první polovině roku 2027.

„I přes zvýšené geopolitické napětí kvůli konfliktu na Blízkém východě a narušení obchodních tras v Hormuzském průlivu se ve světové ekonomice zatím neprojevují výraznější sekundární inflační tlaky a spotřebitelská důvěra zůstává solidní,“ uvedlo ministerstvo.

Inflace by měla letos dosáhnout v průměru 2,2 procenta. Protiinflačně bude působit především převzetí financování poplatku za podporované zdroje energie státem, silnější koruna, levnější potraviny a restriktivní měnová politika.
Jak český vědec naučil svět vyživovat klouby: Příběh, který začal už v roce 1992

Naopak zdražení ropy kvůli konfliktu na Blízkém východě, rychlý růst mezd a náklady na bydlení budou ceny tlačit vzhůru. V příštím roce má inflace zrychlit na 2,7 procenta, mimo jiné kvůli očekávanému zdražení elektřiny a plynu.

Letošní nízká inflace se odrazí v lednové valorizaci důchodů. Pro lednovou valorizaci 2027 je rozhodující růst cen domácností důchodců za červenec 2025 až červen 2026 a růst reálných mezd.

Navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti na trhu práce přetrvává v řadě odvětví a profesí nedostatek pracovníků. Poptávka po práci je nadále tažena především službami a stavebnictvím, naopak v průmyslu k oživení zatím nedošlo.

Míra nezaměstnanosti by se měla letos zvýšit na 3 % a v příštím roce klesnout na 2,8 %. Přetrvávající nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení dynamiky objemu mezd a platů. Reálné výdělky by se měly zvýšit v letošním i příštím roce.

Hospodaření sektoru vládních institucí by mělo v roce 2026 skončit meziročně vyšším deficitem 2,7 % HDP, ke kterému přispěje, vedle vyšších kapitálových výdajů, především nižší tempo příjmové strany.

Za ním stojí výpadek příjmů způsobený koncem účinnosti daně z neočekávaných zisků, odpuštění poplatku za podporované zdroje energie u domácností a firem a v neposlední řadě i dočasné snížení spotřební daně na naftu. Zadlužení veřejných financí by při meziročně nižší dynamice nominálního HDP mělo vzrůst o 1,6 p. b. na 45,8 % HDP. (sfr)