Koalice ve Sněmovně přehlasovala Pavla. Vláda se bude moci neomezeně zadlužovat. (Ilustrační foto - redakční koláž).
Vládní koalice v Poslanecké sněmovně přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele pravidel státního rozpočtu. Tím si většinová vláda ANO, SPD a Motoristů prosadila změnu, která jí umožní prakticky neomezené zadlužování státu. Opozice tuto „zadlužovací novelu“ ostře kritizovala a avizovala, že se v této věci obrátí na Ústavní soud.
Sněmovna přehlasovala prezidentovo veto hlasy 104 přítomných koaličních poslanců. Potřeba jich bylo nejméně 101.
Proti přehlasování bylo 72 přítomných zákonodárců opozice.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) novelu, která rozvolňuje rozpočtová pravidla, zdůvodnila tím, že současná pravidla jsou příliš přísná. Podle nich by strukturální deficit veřejných financí v roce 2027 mohl dosáhnout nejvýše 1,25 procenta HDP, což by podle ní znamenalo stlačit schodek státního rozpočtu zhruba k 150 miliardám korun.
Nový fiskální plán ministerstva financí, který schválila Evropská komise, počítá pro rok 2027 s deficitem veřejných financí 2,8 procenta HDP. Do roku 2030 má klesnout na 1,2 procenta.
Prezident Pavel zákon vetoval v červenci. Varoval, že novela zásadně mění pravidla, podle nichž bude současná i budoucí vláda hospodařit s veřejnými penězi.
Podle prezidenta novela ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň oslabuje kontrolu Sněmovny nad veřejnými penězi.
Pavel uváděl, že novela dává vládě i některé pravomoci, které jsou z jeho pohledu „částečně v rozporu s ústavou, protože snižují parlamentní kontrolu ve prospěch vlády“.
Prezidentovi i opozičním zákonodárcům vadí mimo jiné to, že by podle novely vláda při zhoršení bezpečnostní situace mohla zvýšit schválené výdaje sttního rozpočtu až o deset procent bez předchozího schválení Sněmovnou.
Návrh také umožňuje zvyšovat výdaje na obranu nad schválený rámec až do roku 2036. Výdaje na obranu nad hranicí dvou procent HDP se přitom nebudou započítávat do schválených výdajových rámců.
Stejná výjimka se týká strategických infrastrukturních staveb.
Vláda navíc v některých případech získá možnost provádět změny v rozpočtech vybraných kapitol bez předchozího souhlasu rozpočtového výboru.
Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve prezidentovo veto odmítl jako „nezodpovědné, nepromyšlené a aktivistické“. Podle něj Pavel svým rozhodnutím ohrožuje zdravotnictví, obranyschopnost, výstavbu škol, bezpečnost i energetické projekty.
Vláda v současné době dokončuje přípravu státního rozpočtu na příští rok. Jeho schodek se může blížit 400 miliardám korun. Podle dnes platných pravidel (kdy „zadlužovací novela“ ještě nevstoupila v platnost) by však musel z letošních 310 miliard klesnout na nejvýše 150 miliard korun.
Babiš i ministryně financí Schillerová tvrdí, že tak prudké snížení deficitu není reálné bez zásadního zásahu do fungování státu.
Schillerová prezidentovo veto kritizovala.
„Bez našeho zákona by byl rozpočet nesestavitelný, neměl-li by být v rozporu se zákonem,“ deklarovala.
Schillerová odmítla, že by vláda změnou pravidel otevírala cestu k neomezenému zadlužování. Novelu podle svých slov obhajuje proto, aby bylo možné sestavit „odpovědný, realistický a transparentní rozpočet“.
Možnost navýšit výdaje až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace podle Schillerové vychází z doporučení bezpečnostních složek a výsledků národních a aliančních vojenských cvičení.
„Stát, který má dokonale napsané procedury, ale není schopen včas jednat, své občany neochrání,“ dodala.
Opozice nadále tvrdí, že vláda si změnou pravidel uvolňuje ruce pro další zadlužování. Po přehlasování prezidentského veta chce napadnout zákon u Ústavního soudu. (sfr)
