Americká technologická společnost Meta Platforms, provozovatel sociálních sítí Facebook a Instagram, čelí v posledních letech mimořádnému množství finančních postihů ze strany státních regulátorů a soudů v různých částech světa. Součet veřejně dohledatelných pokut a dalších uložených peněžitých sankcí za období let 2020 až 2026 se pohybuje kolem 30 miliard dolarů (v přepočtu dle aktuálního kurzu by šlo o 665,5 miliardy Kč).
Naprostou většinu této částky ovšem představuje jediný mimořádný případ ze Spojených států.
Meta se dostala do neobvyklé situace. Sankce jí ukládají úřady a soudy v Evropě, Severní Americe i Asii, přičemž se týkají různých oblastí jejího podnikání. Nejčastěji jde o nakládání s osobními údaji, ochranu soukromí uživatelů, pravidla digitální reklamy, hospodářskou soutěž a odpovědnost provozovatelů sociálních sítí.
Jediná pokuta za 25 miliard dolarů
Zcela mimořádnou položkou je rozhodnutí soudu v americkém státě Nové Mexiko z října 2026. Meta má podle něj zaplatit civilní peněžitou sankci ve výši 25 miliard dolarů. Soud dospěl k závěru, že společnost porušovala tamní zákony na ochranu spotřebitelů a uváděla uživatele v omyl ohledně ochrany soukromí a bezpečnosti svých platforem.
Případ se týkal mimo jiné ochrany dětí a mladistvých na Facebooku a Instagramu. Porota již předtím shledala tisíce porušení zákona a soud následně stanovil mimořádně vysokou sankci. Meta oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá.
Právě tato jediná americká sankce představuje více než čtyři pětiny celkového součtu pokut, které se podařilo veřejně dohledat za sledované období. Bez ní by celková částka byla řádově nižší, přesto by šlo o několik miliard dolarů.
Další významný americký postih přišel již v březnu 2026. Porota v Novém Mexiku tehdy rozhodla o civilní sankci 375 milionů dolarů. Následné rozhodnutí soudu o nákladech na nápravná opatření ve výši přibližně 567 milionů dolarů do našeho součtu nezahrnujeme. Nejde totiž o pokutu, nýbrž o jiný druh finančního závazku.
Evropa: miliardové sankce za ochranu osobních údajů
Významnou část finančních postihů tvoří evropské případy. Zvláště aktivní je v tomto směru irský úřad pro ochranu osobních údajů, který dohlíží na evropské aktivity řady globálních technologických společností včetně Mety.
Mezi nejvýraznější rozhodnutí patří pokuta 1,2 miliardy eur z roku 2023 za způsob předávání osobních údajů evropských uživatelů do Spojených států. Šlo o jednu z nejvyšších sankcí uložených podle evropského obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Irský regulátor v předchozích letech i později uložil Metě další vysoké pokuty. Týkaly se například způsobu zpracování údajů uživatelů Facebooku a Instagramu, nedostatečného informování o nakládání s osobními daty nebo bezpečnostních nedostatků.
Samostatnou kapitolu představují rozhodnutí Evropské komise.
V listopadu 2024 uložila Meta pokutu 797,72 milionu eur v souvislosti se službou Facebook Marketplace a pravidly hospodářské soutěže. V dubnu 2025 následovala sankce 200 milionů eur za nedodržení požadavků evropského nařízení o digitálních trzích.
Italská pokuta
Zatím poslední mimořádně vysoký evropský případ přišel z Itálie. Tamní úřad pro ochranu osobních údajů uložil Metě pokutu 805 milionů eur. Podle jeho zjištění aplikace Facebook pro Android přistupovala k fotografiím, videím a souvisejícím metadatům uloženým v telefonech uživatelů, aniž by získala dostatečně konkrétní souhlas a poskytla odpovídající informace.
Rozhodnutí se týká funkce, která uživatelům při prohlížení Facebooku navrhuje fotografie z jejich galerie jako náměty pro příspěvky. Podle italského regulátora mohla být dotčena přibližně dvacetimilionová skupina uživatelů Androidu v Itálii. Meta s rozhodnutím nesouhlasí a avizovala odvolání.
Sankce se týkají různých oblastí
Při pohledu na jednotlivé případy je důležité zdůraznit, že Meta nedostává pokuty opakovaně za totožné jednání. Sankce se týkají různých právních oblastí a různých forem podnikatelské činnosti.
Část případů souvisí s ochranou osobních údajů a transparentností při jejich zpracování. Jiné se týkají hospodářské soutěže, postavení digitálních platforem nebo pravidel, která mají uživatelům umožnit skutečně informované rozhodování.
Například francouzský úřad pro ochranu osobních údajů uložil společnosti v roce 2021 pokutu 60 milionů eur za způsob, jakým Facebook nakládal se soubory cookies. Jižní Korea zase postihovala Metu za nakládání s osobními údaji a jejich využívání pro cílenou reklamu. Další sankce se objevily v Austrálii, Indii či dalších zemích.
Rozdílné jsou také právní systémy, podle nichž jednotlivé úřady postupují. Pro globální technologickou společnost to znamená povinnost dodržovat množství národních a nadnárodních pravidel, která se mohou lišit a v čase se vyvíjejí.
Nejdůležitější jednotlivé položky:
- USA: 25 miliard dolarů – Nové Mexiko, říjen 2026; dalších 375 milionů dolarů v samostatném případu z března 2026. Dále 24,66 milionu dolarů ve státě Washington v roce 2022.
- Irsko: souhrnně 2,8495 miliardy eur v pokutách uložených v letech 2021–2024 společnostem Meta Ireland a WhatsApp Ireland. Zahrnuje mimo jiné pokuty 225, 405, 265, 390 a 1 200 milionů eur.
- Evropská komise: 797,72 milionu eur v roce 2024 a 200 milionů eur v roce 2025.
- Itálie: 805 milionů eur v listopadu 2026.
- Francie: 60 milionů eur za problematické nastavení cookies v roce 2021.
- Velká Británie: pokuty 50 milionů a 1,5 milionu liber v kauze Giphy a dalších 450 tisíc liber od Ofcomu v roce 2026.
- Jižní Korea: několik sankcí, včetně 30,8 miliardy wonů v roce 2022 a 21,6232 miliardy wonů v roce 2024.
- Indie: 213,14 crore rupií, tedy přibližně 25,5 milionu dolarů, v roce 2024.
- Austrálie: 20 milionů australských dolarů v roce 2023, uložených dvěma dceřiným společnostem Mety.
- Norsko: 82,98 milionu norských korun v podobě skutečně uplatněné donucovací pokuty v roce 2023.
- Rusko a Turecko: další sankce za porušování tamních pravidel, včetně ruské obratové pokuty ve výši přibližně 1,99 miliardy rublů a tureckých pokut za nesplnění povinností zahraničních sociálních sítí.
Kdo nakonec zaplatí účet
Mimořádná výše sankcí samozřejmě vyvolává otázku, kdo jejich ekonomické důsledky nakonec ponese. Meta je sice globální společností s obrovskými příjmy a zisky, ani tak ale nejsou miliardové pokuty bezvýznamnou položkou.
V první řadě snižují zisk, který by jinak mohl připadnout akcionářům, případně být využit na investice a rozvoj služeb. Mohou také ovlivnit náklady na právní a technické zabezpečení, podobu reklamních produktů nebo obchodní podmínky vůči partnerům.
Nelze automaticky tvrdit, že každá pokuta se promítne do vyšších cen pro zákazníky. V případě Mety je navíc situace specifická tím, že její hlavní sociální sítě využívají ve velké míře lidé bez přímého předplatného.
Hlavním zdrojem příjmů společnosti je reklama. Případné přenesení části nákladů na zákazníky by se proto mohlo projevit spíše nepřímo, například v cenách reklamních služeb pro firmy.
Z ekonomického hlediska je však zřejmé, že opakované miliardové sankce mohou ovlivňovat nejen hospodářské výsledky společnosti, ale také její další podnikatelskou strategii.
Proč uživatelé neprotestují?
Zajímavá je také otázka, proč opakované postihy nevyvolávají mezi uživateli Facebooku a Instagramu výraznější odpor.
Jedním z důvodů může být skutečnost, že zásahy do soukromí nejsou pro běžného člověka vždy bezprostředně viditelné. Uživatel často neví, jaké informace o něm platforma shromažďuje, jak je vyhodnocuje a jakou ekonomickou hodnotu pro ni představují.
Dalším faktorem je silná pozice sociálních sítí v každodenním životě. Facebook a Instagram se staly běžnou součástí komunikace, zábavy i podnikání. Uživatelé tak mohou kriticky vnímat některé postupy společnosti, ale současně nemají přílišnou motivaci služby opustit.
Vysoké pokuty proto samy o sobě nemusejí znamenat okamžitou ztrátu důvěry nebo masový odchod zákazníků. Pro regulátory však představují jeden z hlavních nástrojů, jak přimět globální digitální společnosti k dodržování pravidel.
Poznámka: Částka kolem 30 miliard dolarů je orientační součet veřejně dohledatelných uložených peněžitých sankcí za období 2020–2026, nikoli oficiální úplná bilance. Zahrnuje i rozhodnutí, proti nimž se Meta odvolává. Nezahrnuje náhrady škod, mimosoudní vyrovnání ani náklady na nápravná opatření.





