Fialova vlada si chce od Evropské komise půjčit nejméně 68 miliard. Peníze mají jít do energetiky. (Ilustrační foto: Premiér Fiala a vláda ČR na návštěvě Jesenicka).

Česko projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun). Může být v závislosti na stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur (zhruba 260 miliard korun). 

Shodla se na tom vláda na zasedání v Jeseníku, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). O tom, že o výši půjčky bude rozhodnuto poté, co EK upřesní nejasnosti v podmínkách čerpání, zveřejnil ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN).

„Česko projeví předběžný zájem o půjčku z Nástroje pro oživení a odolnost. Na tom se shodla vláda na výjezdním zasedání v Jeseníku. Připraveni jsme na všechny varianty – výši půjčky vláda definitivně rozhodne poté, co Evropská komise upřesní dílčí nejasnosti v podmínkách čerpání,“ napsal.

Vláda chce podle dřívějšího vyjádření Bekovy mluvčí Veroniky Lukášové  prostředky využít na investice hlavně do energetické bezpečnosti, jako je například úprava Transalpinského ropovodu (TAL) nebo výstavba česko-polského plynovodu Stork 2.

Další peníze by měly jít na energetické úspory, například na renovace veřejných budov nebo na investice do energetické infrastruktury, například na posílení distribuční sítě. Další část by mohly být investice do železniční infrastruktury.

Půjčky EK mají splatnost 30 let od data poskytnutí. Prvních deset let státy splácejí jen úroky a až po deseti letech splácejí jistinu půjčky. Každý rok pět procent z půjčené částky.

Úrokové sazby vycházejí z aktuální situace na finančních trzích a doposud byly pro většinu států výrazně výhodnější než financování přes dlouhodobé státní dluhopisy.

Členské státy musejí žádost o půjčku předložit najednou se žádostí o změny v už schváleném Národním plánu obnovy. Vláda kromě zmiňované půjčky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost diskutovala i aktualizaci Národního plánu obnovy.

Právě změny v Národním plánu obnovy mohou vést dle premiéra Fialy k tomu, že vláda dokáže peníze lépe využít a zároveň podpořit přijetí návrhu v Bruselu.

Plán vznikl ke snížení negativních dopadů epidemie covidu-19 a znovunastartování ekonomiky s využitím evropských peněz z Nástroje pro oživení a odolnost EU v letech 2021 až 2027. ČR by měla ve formě grantů získat 179 miliard korun. (at)