Volkswagen není v průšvihu sám. Zisk se propadá i dalším světovým korporacím. (Ilustrační foto).

Výrazné zhoršení hospodářských výsledků zaznamenávají velké společnosti v Evropě, USA i Asii. Některé se propadly z miliardových zisků do ztráty, jiným klesla ziskovost o desítky procent. Nejde přitom vždy o známku existenčních problémů. V pozadí jsou změny, které ukazují, jak obtížné je v současné turbulentní době udržet někdejší ziskovost i pro největší světové podniky.

Zpráva o dramatickém propadu hospodářských výsledků německého automobilového koncernu Volkswagen Group vzbudila značnou pozornost. Za prvních devět měsíců roku 2026 dosáhl jeho provozní výsledek pouhých 71 milionů eur, zatímco ve stejném období předchozího roku to bylo ještě 5,4 miliardy eur.

Meziroční pokles tak činil téměř 99 procent.

Ještě dramatičtější byl samotný třetí kvartál. Volkswagen v něm vykázal provozní ztrátu 5,86 miliardy eur, zatímco ve stejném období roku 2025 činila ztráta 1,3 miliardy eur. Současně se meziročně snížily čtvrtletní dodávky zákazníkům o 14,3 procenta a tržby o 6,3 procenta.

Je ovšem třeba dodat, že výsledky výrazně zatížily mimořádné položky v celkové výši 8,7 miliardy eur. Bez jejich započtení by provozní výsledek za prvních devět měsíců roku dosahoval 8,8 miliardy eur. Volkswagen tedy rozhodně nelze jednoduše označit za podnik, jehož běžná provozní činnost se propadla téměř k nule.

Ani tak ale nejde o příznivý vývoj. Koncern čelí poklesu prodejů, silné konkurenci zejména na čínském trhu, americkým obchodním bariérám a nákladům spojeným s přestavbou svého výrobního a produktového portfolia.

Volkswagen navíc není jedinou významnou automobilkou, která se potýká s výrazným zhoršením hospodářských výsledků. Podobně dramatické případy najdeme v dalších částech světového automobilového průmyslu. A nejen v něm.

Z miliardového zisku do miliardové ztráty

Jedním z nejvýraznějších případů je nadnárodní automobilová skupina Stellantis, pod kterou patří například značky Fiat, Peugeot, Citroën, Opel, Jeep, Chrysler nebo Alfa Romeo.

Stellantis v roce 2025 vykázal čistou ztrátu 22,3 miliardy eur. O rok dříve přitom dosáhl čistého zisku 5,5 miliardy eur. Jde tedy o mimořádný obrat v hospodaření jednoho z největších světových výrobců automobilů.

Významnou roli sehrály mimořádné náklady a účetní položky v celkové výši 25,4 miliardy eur. Souvisely především se strategickou změnou plánů skupiny, přehodnocením některých investic, produktové nabídky a očekávaného vývoje automobilového trhu.

Stellantis tak není pouze příběhem poklesu poptávky. Je také příkladem toho, jak nákladná může být změna původně zvolené podnikatelské strategie.

Prudký propad skvělých značek 

Ještě výraznější procentuální propad provozní ziskovosti zaznamenala automobilka Porsche AG. Její automobilová divize vykázala v roce 2025 provozní zisk pouhých 90 milionů eur, zatímco v roce 2024 to bylo 5,29 miliardy eur. Pokles tedy dosáhl přibližně 98 procent.

Porsche se potýkalo s náklady na strategické přesměrování výroby, americkými dovozními cly i nepříznivým vývojem na čínském trhu. Případ je o to zajímavější, že Porsche patří k automobilovým značkám, které byly dlouhodobě spojovány s mimořádně vysokou ziskovostí.

Ani další německý výrobce luxusních automobilů Mercedes-Benz Group se nevyhnul výraznému zhoršení výsledků. Jeho upravený provozní zisk EBIT klesl v roce 2025 z 13,7 na 8,2 miliardy eur, tedy přibližně o 40 procent. Tržby skupiny se současně snížily ze 145,6 na 132,2 miliardy eur.

Mezi faktory, které společnost sama označila za významné, patřily nižší prodeje zejména v Číně, tlak na prodejní ceny, americká cla a nepříznivý měnový vývoj.

Automobilový průmysl tak nabízí hned několik velmi názorných příkladů toho, že ani globální značky s dlouhou historií a silným postavením na trhu nejsou imunní vůči prudkému zhoršení hospodářských výsledků.

Problémy amerických i asijským firem 

Výrazné propady ziskovosti nejsou výhradně evropskou záležitostí. Zajímavé příklady najdeme také ve Spojených státech a v Asii.

Americká společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, vykázala ve třetím čtvrtletí roku 2025 čistý zisk 2,71 miliardy dolarů. Ve stejném období předchozího roku to přitom bylo 15,69 miliardy dolarů. Meziroční pokles tedy činil 83 procent.

Na první pohled jde o mimořádně dramatický propad. Jenže právě tento případ ukazuje, proč je nutné dívat se také na příčiny hospodářských výsledků.

Meta totiž do výsledků promítla jednorázovou, nepeněžní daňovou položku ve výši 15,93 miliardy dolarů. Bez ní by čistý zisk dosáhl 18,64 miliardy dolarů. Tržby společnosti přitom meziročně vzrostly o 26 procent a provozní zisk o 18 procent.

Meta tedy není příkladem firmy, jejíž běžné podnikání se v daném čtvrtletí zhroutilo. Je naopak ukázkou toho, jak mohou mimořádné účetní a daňové události dramaticky změnit vykazovaný čistý zisk.

Zcela jiný charakter má vývoj u čínského technologického koncernu Huawei. Ten v prvním pololetí roku 2026 zaznamenal pokles čistého zisku o 36 procent na 23,81 miliardy jüanů, přestože jeho tržby meziročně vzrostly o 9,6 procenta na 467,82 miliardy jüanů.

Za zhoršením ziskovosti stály mimo jiné vyšší výrobní a administrativní náklady, rostoucí ceny paměťových čipů a vyšší výdaje na výzkum a vývoj. Huawei v prvním pololetí zvýšil investice do výzkumu a vývoje o 25,2 procenta na 121,38 miliardy jüanů.

Tento případ je zvlášť zajímavý. Firma totiž dokáže zvyšovat tržby, ale současně jí klesá čistý zisk. Důvodem je mimo jiné snaha udržet technologickou konkurenceschopnost a investovat do nových oblastí, včetně umělé inteligence, polovodičů a automobilových technologií.

Propad zisku také v energetice

Výrazné zhoršení hospodářských výsledků postihlo rovněž některé velké energetické společnosti.

Norská společnost Equinor, jeden z významných světových producentů ropy a zemního plynu, vykázala za rok 2025 čistý zisk 5,06 miliardy dolarů. V roce 2024 to bylo ještě 8,83 miliardy dolarů. Pokles tedy dosáhl přibližně 43 procent.

V energetice se hospodářské výsledky výrazně odvíjejí od cen komodit, produkčních nákladů, investic a vývoje jednotlivých trhů. Propad čistého zisku proto nemusí automaticky znamenat, že společnost ztratila konkurenceschopnost. Přesto jde o výraznou změnu jejího finančního výkonu.

Podobně je třeba sledovat také výsledky dalších globálních energetických skupin, například britské BP nebo francouzské TotalEnergies. U nich je však nutné rozlišovat mezi běžným čistým ziskem a upravenými ukazateli, které energetické společnosti používají pro hodnocení své provozní výkonnosti.

Čínský paradox: ekonomika roste, ale čtvrtina firem je ve ztrátě

Zajímavý pohled na současnou situaci nabízí Čína. Její ekonomika je často prezentována jako jeden z hlavních motorů světového hospodářského růstu. Výsledky tamních podniků ovšem ukazují mnohem komplikovanější obraz.

Podle údajů Čínské asociace veřejně obchodovaných společností zveřejnilo do konce srpna 2026 hospodářské výsledky za první pololetí celkem 5 557 společností obchodovaných na domácích akciových trzích.

Jejich souhrnný čistý zisk meziročně vzrostl o 19,5 procenta. To je na první pohled velmi dobrý výsledek. Jenže přibližně čtvrtina sledovaných společností skončila ve ztrátě. Zároveň pouze 40 procent firem zaznamenalo meziroční růst čistého zisku.

Čínský akciový trh tak vykazuje výrazný rozdíl mezi souhrnnými výsledky a situací jednotlivých podniků.

Zvlášť zajímavé je, že téměř pětina čínských veřejně obchodovaných společností měla v prvním pololetí 2026 vyšší tržby, ale současně nižší zisk. Analytici tento vývoj spojují mimo jiné s intenzivní konkurencí, kolísáním cen surovin a měnovými vlivy.

V některých odvětvích se navíc projevuje cenová válka. Firmy se snaží udržet nebo získat tržní podíl, často ovšem za cenu snižování prodejních cen a marží.

Současně existují oblasti, kterým se daří mimořádně dobře. Patří k nim například polovodiče, některé segmenty technologického průmyslu a dodavatelé infrastruktury pro umělou inteligenci.

Čínská zkušenost tedy ukazuje, že ani rychle rostoucí ekonomika nemusí znamenat, že se daří všem jejím podnikům. Naopak může docházet k výraznému rozdělení trhu na vítěze a poražené.

Tata Sons: zisk klesá navzdory růstu tržeb

Odlišný příběh nabízí indická holdingová společnost Tata Sons, zastřešující rozsáhlé podnikatelské impérium Tata Group, jehož součástí jsou například automobilka Tata Motors, technologická společnost TCS nebo letecká společnost Air India.

V účetním roce 2025/2026 se její konsolidovaný čistý zisk připadající akcionářům propadl na přibližně 17 923 crore rupií, zatímco o rok dříve činil zhruba 28 899 crore. To představuje pokles přibližně o 38 procent. Zajímavé přitom je, že konsolidované výnosy skupiny rostly.

Hlavním důvodem zhoršení výsledku byly ztráty některých podniků, které nejsou samostatně obchodovány na burze. Výraznou zátěží byla především Air India, jejíž čistá ztráta se meziročně zvýšila zhruba z 10 859 na 22 238 crore rupií.

Do horších výsledků promluvily také ztráty společností Tata Digital a Tata Electronics či dalších rozvojových projektů. Naopak některé významné veřejně obchodované podniky skupiny, například TCS, si vedly podstatně lépe.

Případ Tata Sons tak ukazuje, že ani rozsáhlá a diverzifikovaná podnikatelská skupina není chráněna před tím, aby ji ztrátové investice a nákladné rozvojové projekty připravily o značnou část celkového zisku.

Co mají propady zisků společného

Jednoduché vysvětlení, které by platilo pro všechny uvedené společnosti, neexistuje. Přesto lze identifikovat několik významných faktorů, které se v jejich hospodářských výsledcích opakují.

Jedním z nich je rostoucí konkurence. Zvlášť výrazně se projevuje v automobilovém průmyslu, kde čínští výrobci postupně získávají silnější postavení nejen na domácím trhu, ale také v zahraničí.

Dalším faktorem jsou obchodní bariéry a cla. Změny v mezinárodním obchodě mohou zvyšovat náklady výrobců, komplikovat dodavatelské řetězce a zhoršovat jejich schopnost konkurovat na zahraničních trzích.

Významnou roli hraje také technologická transformace. Automobilky investují do elektromobility, baterií a nových výrobních platforem. Technologické společnosti zase vynakládají obrovské prostředky na umělou inteligenci, polovodiče a vývoj nových produktů.

Tyto investice mohou být nezbytné pro budoucí konkurenceschopnost. Krátkodobě však zatěžují hospodářské výsledky.

V neposlední řadě se projevuje i slabší spotřebitelská poptávka, změny nákupního chování a vysoká cenová konkurence v některých odvětvích.

Nejde tedy o jednu společnou krizi, ale spíše o souběh několika tlaků, které v různých kombinacích dopadají na velké společnosti po celém světě.

Propad zisku ještě neznamená existenční problémy

Při hodnocení hospodářských výsledků je ovšem nutné zachovat opatrnost. Výrazný pokles zisku automaticky neznamená, že firmě hrozí bankrot nebo že ztrácí schopnost podnikat.

Velké společnosti mohou mít k dispozici značné finanční rezervy, vysokou hodnotu majetku a dostatečný přístup k úvěrovému financování. Dokážou proto překonat i několik obtížných hospodářských období.

Rozhodující je také charakter samotného propadu. Jinou situaci představuje firma, která přichází o zákazníky a dlouhodobě ztrácí tržní podíl, a jinou společnost, jejíž výsledky jednorázově zatížily vysoké účetní odpisy nebo náklady na restrukturalizaci.

Přesto může být prudký pokles zisku významným varovným signálem. Vedení společnosti může být nuceno omezovat investice, uzavírat některé provozy, prodávat části podnikání nebo přistoupit k propouštění zaměstnanců.

Světové podnikání prochází přeskupováním sil

Případy Volkswagenu, Stellantisu, Porsche, Mercedes-Benz, Huawei nebo Equinoru ukazují, že ani velikost, mezinárodní působnost a dlouhodobě vybudovaná značka nejsou zárukou stabilní ziskovosti.

Některé společnosti se potýkají s novou konkurencí, jiné doplácejí na vlastní investiční rozhodnutí, další zatěžují mimořádné náklady nebo změny v mezinárodním obchodě.

Světová ekonomika tedy nemusí být nutně v plošné krizi. Spíše prochází výrazným přeskupováním podnikatelských pozic, při němž některé dosud mimořádně úspěšné korporace ztrácejí půdu pod nohama a jiné naopak posilují.