Česko narazí na dluhový strop už za 8 let, varovala vládu Národní rozpočtová rada. (Ilustrační foto).
Česko narazí na dluhový strop už za 8 let, varovala vládu Národní rozpočtová rada. Zdůraznila, že veřejné finance v České republice přestávají být udržitelné. Náraz na dluhový strop se kvůli rozpočtovým deficitům přiblížil, prudké šlápnutí na brzdu čeká vládu už za osm let.
Vyplynulo to ze Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou rada zveřejnila.
Dluhovou brzdu nastavuje zákon při zadlužení ve výši 55 procent hrubého domácího produktu. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Okamžik nutného šlápnutí na dluhovou brzdu se přiblížil o tři roky, oznámil člen rady Petr Musil.
Česká republika teď podle zveřejněné zprávy otáčí trend dosavadního vývoje rozpočtového hospodaření a čeká ji nárůst zadlužení i nákladů na obsluhu dluhu, upozornila Národní rozpočtová rada.
Loňská zpráva ještě vyznívala optimisticky a byly v ní patrné náznaky postupného zlepšování fiskální nerovnováhy. Letos už rada kritizuje rozvolňování a nerespektování dosavadních rozpočtových norem.
„Veřejné finance už nemůžeme označit za udržitelné,“ konstatoval předseda rady Mojmír Hampl.
Podle něho je rok 2026 rokem obratu, protože došlo k rozvolnění rozpočtových pravidel.
„Při využití všech schválených únikových doložek bychom nebyli vůbec schopni vyčíslit maximální možný deficit rozpočtu. Nová pravidla jsou tak otevřenou branou pro ještě vyšší schodky v následujících letech,“ kritizoval Hampl.
„Rok 2025 byl pravděpodobně na delší dobu posledním, kdy byla snaha o konsolidaci rozpočtu a vláda plnila všechna pravidla daná zákonem,“ pokračoval předseda rady.
Podle něho Česká republika překonala v poměru zadlužení k HDP rekord roku 2023 a od teď už bude každý rok nevyhnutelně rekordní.
„Fiskální expanze je tak velká, že v nekrizových časech to nemá precedent od založení České republiky,“ upřesnil Hampl.
Výsledkem všech uvedených trendů je v letošním roce mimo jiné i zhoršení indikátorů dlouhodobé udržitelnosti. Zatímco náraz na dluhovou brzdu (tj. 55% výše poměru dluhu k HDP) byl v loňské Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti projektován na rok 2037, v té letošní se posouvá do roku 2034.
Zatímco minulá Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti projektovala dluh na horizontu projekce na 178 % HDP, ta letošní zpráva jej projektuje na úrovni 245 % HDP. Důvodem není pouze rozvolnění fiskálních pravidel, ale také rozdílný přístup k výdajům na obranu.
Zvýšené obranné výdaje zesilují tlak na veřejné rozpočty, avšak jejich zásadním dlouhodobým zdrojem nerovnováhy zůstává deficitní hospodaření sektoru veřejných institucí.
„Naše zpráva nemá vyznívat tak, že za výrazné zvýšení dluhu na konci naší projekce mohou obranné výdaje, nýbrž jako ukázka toho, jak se udržitelnost veřejných rozpočtů zhorší, když se dlouhá léta opomíjejí závazky vyplývající z členství České republiky v mezinárodních organizacích a zároveň vládní politická reprezentace není ochotna rozpočtové výdaje prioritizovat,“ uvedl člen NRR Petr Musil.
Z dluhu nelze vyrůst
„Ani při svižném hospodářském růstu není možné z dluhu vyrůst. Úroky a deficit hospodaření rostou zvyšujícím se tempem a vliv růstu ani inflace ho nemůže vyvážit,“ spočítal člen rady Luboš Komárek.
„Museli bychom mít 27procentní růst HDP nebo stejně vysokou inflaci, abychom nenarazili na dluhovou brzdu,“ uvedl Komárek s tím, že to je nereálné.
Ministerstvo financí závěry NRR odmítlo.
„Ministerstvo financí vyjadřuje politování nad tím, že předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl ve svých veřejných vystoupeních opakovaně pomíjí vládou schválenou a deklarovanou trajektorii snižování deficitů obsaženou v novém fiskálně-strukturálním plánu,“ uvedlo ministerstvo.
„Úřadu Národní rozpočtové rady nepřísluší, aby rozporoval vládou schválenou trajektorii konsolidace a na tomto základu modeloval fiktivní nárazy na dluhovou brzdu. Jedná se o politické prohlášení, které je v rozporu s realitou,“ konstatovalo ministersrtvo financí. (sfr)
