Musíme zvyšovat daně, oznámila Schillerová v rozporu s programem Babišovy vlády ČR. (Ilustrační foto).
Babišova vládní equipa tak dlouho zesměšňovala své „Fialovské“ předchůdce za zvýšení daní v rozporu s vládním programem, až se dopustila téhož přestupku, a to zřejmě v ještě výraznějším provedení. Korektněji řečeno, Babišova vláda zatím onen „daňový prohřešek“ nedokonala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zatím jen oznámila, že je v Česku nevyhnutelné zvýšit některé daně, jako například ty spotřební či daň rafinérskou (jejíž zavedení se již připravuje).
Schillerová potvrdila, že se dále připravuje například speciální zdanění investičních bytů či některých návykových a škodlivých látek, když se chystá nově soustředit také na kratom, nikotinové sáčky či výrobky s HHC.
Připomeňme, že nová Babišova vláda se ujala funkce 15. prosince 2025. Ve svém programovém prohlášení, na jehož základě získala důvěru Poslanecké sněmovny, vláda výslovně uvedla, že se zavazuje nezvyšovat žádné daně.
„Snížíme daně rodinám, živnostníkům, zaměstnancům, studentům a firmám. Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně. Naopak zastavíme zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy.“
(citace z programového prohlášení vlády ČR z ledna 2026)
Oficiální leták vlády Andreje Babiše z července 2026.
„Myslím si, že se zvýšení některých daní nevyhneme, to říkám otevřeně. Určitě bych nechtěla, abychom se vrátili ke superhrubé mzdě, ale především to budou daně spotřební, máme rafinérskou, chystám některé další, protože máme oblasti, kde se nebývalým způsobem zvedal zisk,“ prohlásila nyní ministryně Schillerová.
„Nejsme žádní naivové, abychom nevěděli, že legislativu musíme připravit nyní tak, aby zhruba v polovině roku 2027 byla účinná,“ dodala.
Následně znovu potvrdila, že vládní koalice Andreje Babiše (ANO) bude některé daně zvyšovat.
Schillerová podle svých slov bude v průběhu roku 2027 schopná zvýšením příjmů a snížením výdajů schopná ušetřit v rozpočtu 20 miliard korun, možná i více. Zhruba polovinu by podle ní mohlo tvořit právě navýšení příjmů, tedy daní.
„Především to budou daně o kterých mluvím. To znamená spotřební, máme rafinérskou, chystáme některé další, protože máme oblasti, kde se nebývalým způsobem zvedal zisk,“ řekla Schillerová.
O jaké další oblasti by se ale mohlo jednat, neupřesnila.
Pro vládu je podle ministryně zásadní boj se šedou ekonomikou. Chystá se soustředit na kratom, nikotinové sáčky či výrobky s HHC.
Schillerová zmínila také možnost zdanění investičních bytů. Nyní pracuje s variantou, že by se daň zvýšila od určité hranice. Ta by odpovídala sumě, kterou majitel zaplatí na dani z nemovitosti.
K zavedení takzvané superhrubé mzdy (z níž by plynulo zvýšení daně z příjmu zaměstnanců) se Schillerová vracet nechce. Ta byla zrušena v roce 2021 za tehdejší vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), ve které byla Schillerová ministryní financí.
Zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH) je podle Schillerové problematické, přestože její zvýšení označila za lákavé a rychlé řešení. Jeden procentní bod základní sazby totiž představuje pro stát příjem 24 miliard korun.
Faktem je, že záměr na zvyšování daní v Česku, jehož státní rozpočty se už sedmým rokem v řadě propadají do mnohasetmiliardových deficitů (v letošním roce má jít o 310 mld. Kč; na rok příští je navržen deficit 386 mld. Kč), překvapuje asi jen málokoho.
Zarážející je však skutečnost, že vláda s tímto plánem na „širokospektrální“ zvyšování nepřímých daní přichází pouhých zhruba 9 měsíců poté, co se nechala sněmovnou schválit do funkce na základě slibu v programovém prohlášení, v němž se zavazuje nezvyšovat daně.
To se dá vysvětlit jen dvěma způsoby.
Buď absolutní dezorientací vládních činitelů v ekonomické a rozpočtové sutuaci, která v Česku panovala na přelomu let 2025 a 2026. Anebo bohapustým populismem, respektive záměrnou manipulací s podstatnou částí tuzemské veřejnosti.
