Babišova vláda rozdávala z cizího: Minimální mzda v Česku se od ledna zvýší o 2500 Kč. (Ilustrační foto).

Minimální mzda v Česku od ledna vzroste o 2500 korun na 24 900 Kč hrubého měsíčně. Bude tak činit 44,6 procenta průměrné mzdy. Shodla se na tom na zasedání tripartity vláda s odbory a zástupci zaměstnavatelů.

V roce 2028 by se minimální mzdy v ČR měla dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. Činit by tak měla zhruba 26 900 korun.

V roce 2029 by měla minimální mzda dosahovat 47 procent průměrné mzdy.

Nárůst minimální mzdy se má řídit tripartitou dojedaným automatického mechanismem.

Odbory požadují, aby se po roce 2029 zvyšovala minimální mzda k padesáti procentům průměrné mzdy.

„Je to hranice požadovaná Evropskou unií,“ podotkl Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Podle Českého statistického úřadu dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v národním hospodářství v 1. čtvrtletí roku 2026 výše 50 282 Kč. Za celý rok 2025 činila průměrná mzda 49 215 Kč.

Středula tvrdí, že minimální mzda v Česku je stále příliš nízká.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaje však není nutné zvyšovat poměr minimální mzdy k té průměrné a to vzhledem k tomu, že průměrná mzda v Česku nyní roste.

Minimální mzdu v ČR nyní pobírá zhruba 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy zhruba 181 tisíc lidí.

Jedná se většinou o zaměstnance s nízkou kvalifikací na jednoduchých a pomocných pozicích, nejčastěji v oborech jako úklid, gastronomie, maloobchod nebo lehká výroba.

Od růstu minimální mzdy v ČR se odvozují tzv. zaručené platy ve veřejném sektoru, které se odvíjejí do 4 kvalifikačních skupin.

Růst minimální mzdy tak automaticky zvyšuje zákonem stanovené minimální tarifní platy rozdělené do 4 skupin podle složitosti, odpovědnosti a vzdělání:

1. skupina (jednonásobek minimální mzdy): Pomocné a méně kvalifikované profese (např. uklízeči, pomocní kuchaři).

2. skupina (1,2× minimální mzda): Profese s výučním listem či základní odborností (např. skladníci, kuchaři, prodavači).

3. skupina (1,4× minimální mzda): Odborné pozice se středoškolským maturitním vzděláním nebo VOŠ (např. zdravotní sestry, účetní, technici).

4. skupina (1,6× minimální mzda): Vysoce odborné a manažerské pozice s vysokoškolským vzděláním (např. lékaři, inženýři, právníci).

Růst minimální mzdy ovlivňuje také výpočet některých odvodů, dávek nebo posuzování nároku na daňové zvýhodnění (např. u minimálních výdělků pro daňový bonus) a minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů. (sfr)