Meziroční růst spotřebitelských cen v Evropské unii v červenci zrychlil na 3 procenta z červnových 2,9 %. Informoval o tom statistický úřad Eurostat. V České republice meziroční míra inflace vzrostla na 1,3 procenta z červnových 1,1 procenta.
Česko tak podle Eurostatu mělo v červenci druhou nejnižší inflaci v EU za Švédskem, kde se ceny meziročně zvýšily pouze o 0,3 procenta.
Negativní roli pro růst inflace měl konflikt na Blízkém východě, který tlačí na růst cen pohonných hmot.
zdroj: Eurostat
Nejvyšší inflaci v EU podle Eurostatu mělo v červenci Rumunsko, kde se ceny meziročně zvýšily o 8,2 procenta. Rumunská inflace klesla z 9,2 procenta v předchozím měsíci.
V Bulharsku, které letos přijala euro, dosáhla v červenci inflace 4,4 %. Na Slovensku činila 3,2 % a v Polsku 3,1 %.
Eurostat rovněž oznámil, že inflace v eurozóně v červenci vzrostla na 2,9 procenta z červnových 2,8 procenta. Inflace v zemích používajících euro se již několik měsíců nachází nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB).
V červnu ECB kvůli inflačním tlakům spojeným s konfliktem na Blízkém východě přikročila k prvnímu zvýšení úrokových sazeb za téměř tři roky. Klíčová depozitní sazba tak vzrostla o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta. V červenci pak banka úrokové sazby podle očekávání ponechala beze změny.
Konflikt na Blízkém východě ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy. Díky memorandu o porozumění mezi USA a Íránem byl průliv ve druhé polovině června dočasně znovu otevřen. V důsledku vyhrocení situace začátkem července ale Teherán znovu oznámil jeho uzavření.
Eurostat kvůli srovnání s ostatními zeměmi EU používá harmonizované údaje, které se liší od výpočtu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ten minulý týden oznámil, že meziroční inflace v Česku v červenci zrychlila na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. (sfr)





