Ehrlichova varování před katastrofálními důsledky populačního růstu se nevyplnila. Varoval i před klimatickými změnami... (Ilustrační foto).

Nedávné úmrtí slavného amerického malthusiánského „vizionáře“ populační záhuby lidstva, biologa Paula R. Ehrlicha, poukázalo na nebezpečnost sílící moci státu a státem zneužívaných ideologií, respektive „vědeckých“ předpovědí. Ehrlichovo úmrtí znovu otevírá otázku, jaké důsledky mohou mít zdánlivě abstraktní akademické teorie, pokud se promítnou do veřejné politiky.

Ehrlich, autor knihy The Population Bomb, se stal jedním z nejviditelnějších představitelů novodobého malthusiánství, které varovalo před katastrofálními důsledky populačního růstu. Jeho předpovědi masového hladomoru se však nikdy ani zdaleka nenaplnily. O to naléhavější je dnes připomenout jiný rozměr jeho odkazu.

Na planetě nyní žije přes 8 miliard lidí. Ehrlich přitom „vědecky“ zdůvodnil, že více než 2 miliardy nemůže planeta Země kvalitně uživit.

Ehrlichovy texty nebyly jen akademickým cvičením. Obsahovaly i konkrétní návrhy, jak populační růst omezit – včetně státních zásahů do reprodukčního chování. Právě tyto myšlenky inspirovaly v některých zemích politiky, které měly velmi reálné a často drastické důsledky.

Nejvýrazněji se to projevilo v Indii v 70. letech, kdy probíhaly rozsáhlé kampaně nucené sterilizace. Tisíce, v některých odhadech až miliony lidí – především žen, ale i mužů – byly podrobeny sterilizaci často bez plného a svobodného souhlasu.

Tyto programy byly ospravedlňovány právě argumenty o nutnosti zabránit populační explozi a ochránit ekonomický rozvoj. V praxi však vedly k porušování základních lidských práv a zanechaly hluboké sociální i politické jizvy.

Z dnešního pohledu je zřejmé, že Ehrlichovy katastrofické scénáře nejenže neodpovídaly realitě, ale zároveň přispěly k legitimizaci politik, které by jinak byly obtížně obhajitelné. Zatímco on sám působil v akademickém prostředí, jeho myšlenky nacházely odezvu u politických elit hledajících jednoduchá řešení složitých problémů.

Paradoxem zůstává, že navzdory těmto kontroverzím byl Ehrlich po desetiletí oslavován jako významný hlas environmentálního hnutí. Kritika jeho návrhů, které zahrnovaly i prvky nucené regulace porodnosti, často ustupovala do pozadí.

To vyvolává širší otázku, do jaké míry jsou společnosti ochotny tolerovat autoritářské přístupy, pokud jsou prezentovány jako nezbytné pro „vyšší dobro“.

Zajímavým a zároveň znepokojivým rysem této debaty je i její politická asymetrie. Myšlenka globálního přelidnění – tedy tvrzení, že svět jako celek má příliš mnoho lidí a musí být nějak regulován – bývá často přijímána jako legitimní, ba dokonce osvícený postoj.

V tomto rámci se i poměrně radikální návrhy zásahů do reprodukčního chování mohou prezentovat jako racionální reakce na „objektivní problém“.

Naopak podobné úvahy na úrovni jednotlivých států, například v souvislosti s migrací a kapacitami společnosti absorbovat nové obyvatele, bývají často odmítány jako nepřijatelné či extremistické.

Poukázání na limity infrastruktury, sociální soudržnosti nebo veřejných služeb bývá často označováno za projev xenofobie či dokonce fašismu.

Tento dvojí metr naznačuje, že nejde jen o samotná data či demografické trendy, ale i především o ideologický rámec, v němž jsou interpretovány.

Ehrlichův odkaz tak nepřipomíná pouze selhání jedné konkrétní prognózy, ale i trvalou přitažlivost jednoduchých, avšak potenciálně nebezpečných vysvětlení složitých společenských jevů. (mar)

Příloha: VÝBĚR EHRLICHOVÝCH OMYLŮ & JEHO PROGNÓZA KLIMATICKÉ KATASTROFY 

Paul Ehrlich proslul řadou katastrofických předpovědí, zejména v 60. a 70. letech 20. století. Většina z nich se soustředila na přelidnění a kolaps ekosystémů, ale v konkrétních detailech a časových horizontech se prakticky žádná nenaplnila.  

1. Globální hladomor a úmrtí milionů (70. a 80. léta)

V knize The Population Bomb (1968) Ehrlich tvrdil, že bitva o nasycení lidstva skončila a že stovky milionů lidí v 70. a 80. letech zemřou hlady.
V USA mělo v 80. letech podle této prognózy zemřít hladem 65 milionů lidí. V realitě se však díky novým zemědělským technologiím a hnojivům dramaticky zvýšila produkci potravin. Počet lidí trpících hlady naopak globálně klesl.  

2. Zánik Spojeného království (do roku 2000)

Ehrlich byl velmi pesimistický ohledně budoucnosti Velké Británie kvůli její závislosti na dovozu potravin.
V roce 1971 prohlásil, že by si vsadil na to, že Anglie v roce 2000 nebude existovat. Předpovídal, že Británie bude jen skupinou zchudlých ostrovů plných hladových lidí.
Ve skutečnosti však Británie v roce 2000 nejenže existovala, ale zažívala období ekonomické prosperity a dostatku potravin.  

3. Drastické snížení průměrného věku v USA

Ehrlich v roce 1970 tvrdil, že kvůli znečištění a nedostatku zdrojů klesne průměrná délka života Američanů narozených po roce 1946 do roku 1980 na pouhých 42 let.
Ve skutečnosti průměrná délka života v USA i ve zbytku světa v tomto období trvale rostla a v roce 1980 se pohybovala kolem 74 let. Aktuální průměrná délka života v USA dosáhla v roce 2024 rekordní hodnoty 79 let. Podle zprávy amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) z ledna 2026 jde o nejvyšší úroveň v historii země, přičemž předběžná data za rok 2025 naznačují další mírné zlepšení. 

4. Úhyn oceánského života (do roku 1980)

Na první Den Země v roce 1970 Ehrlich prohlásil, že během 10 let (tedy do roku 1980) vyhyne veškerý důležitý život v oceánech.
Realita je ovšem značně odlišná. I když se intenzivně diskutuje o negativních dopadech změn klimatu a lidské činnosti na oceánské ekosystémy, k totálnímu vyhynutí mořského života nedošlo a rybolov pokračuje dodnes.  

5. Smogové katastrofy

Ehrlich předpovídal, že v roce 1973 zemře 200 tisíc Američanů při smogových katastrofách v New Yorku a Los Angeles.
Realita byla a je opět diametrálně odlišná. Díky zavedení přísnějších ekologických norem (např. Clean Air Act) se kvalita ovzduší v amerických městech začala naopak zlepšovat. Žádné smogové katastrofy v těchto městech nenastaly. 

6. Ehrlichův postoj ke klimatické změně

Ehrlich tvrdil, že jeho varování pomohla k nápravě (tzv. prorocký efekt), a až do konce života varoval, že kolaps civilizace v příštích desetiletích je téměř jistý kvůli klimatické změně a úbytku biodiverzity… 

Realita: ?