Další mýtus v EU padl: Evropský odklon od jádra byla chyba, přiznala von der Leyenová. (Ilustrační foto: Jaderná elektrárna v Německu).

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila na pařížském summitu o civilním využití nukleární energie evropský odklon od jaderné energie z nedávné minulosti za chybu. Jaderná energie je klíčem k dosažení evropské energetické nezávislosti, deklaroval na akci francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Myslím, že byla strategická chyba, když se Evropa obrátila zády ke spolehlivému a dosažitelnému zdroji nízkoemisní elektřiny,“ uvedla von der Leyenová v narážce na evropský odklon od jádra, kterého se zcela zřeklo například Německo, odkud Leyenová pochází.

Ursula von der Leyenová působila jako německá spolková ministryně obrany od prosince 2013 do července 2019. Předtím byla také ministryní pro záležitosti rodiny, seniorů, žen a mládeže (2005–2009) a ministryní práce a sociálních věcí (2009–2013), tedy v době, kdy se Německo odklonilo od jaderné energetiky.

Německo definitivně rozhodlo o urychleném ukončení využívání jaderné energie v červnu 2011, krátce po havárii v japonské elektrárně Fukušima. Tehdejší německá vláda Angely Merkelové změnila svůj postoj a Bundestag dne 30. června 2011 schválil zákon o postupném ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022.

Zatímco v 90. letech pocházela až třetina evropské elektřiny z jádra, nyní je to okolo patnácti procent, doplnila Leyenová.

Brusel podle ní chystá zjednodušení a sjednocení pravidel pro jadernou energetiku, podporu zavádění malých modulárních reaktorů či fond obsahující 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) na záruky za soukromé investice do inovativních jaderných projektů.

Macron označil jádro za klíč k energetické nezávislosti EU

„Jaderná energie je klíčem, jak dosáhnout energetické nezávislosti a zároveň energetické suverenity, dekarbonizace a s tím i uhlíkové neutrality s výhledem k roku 2050 a konkurenceschopnosti a spolu s tím i nových pracovních míst v našem hospodářství,“ uvedl na akci prezident Macron.

Země EU by také podle francouzského prezidenta měly věnovat více úsilí vlastním kapacitám k obohacování uranu, které by se měly stát ústředními inovativními projekty v Unii. Západní firmy sice své kapacity rozvíjejí, podle listu Financial Times však EU stále dováží téměř čtvrtinu uranu z Ruska, což Moskvě umožňuje vyvíjet na sedmadvacítku tlak.

Evropská unie má dle Macrona značné nedostatky například v tom, že není důsledná v podpoře jádra. V takzvané unijní taxonomii, klíčové pro podporu zdrojů, je jádro v současnosti zařazeno mezi dočasné zelené zdroje. Francie a některé další země včetně tuzemska usilují o jeho označení za dlouhodobý zdroj.

Proti využívání jádra se dlouhodobě staví například Německo či Rakousko.

K unijní podpoře jaderné energetiky vyzval i slovenský premiér Fico. Příští rozpočet evropského bloku na období let 2028 až 2034 by podle něj měl uznat jádro jako dekarbonizovaný zdroj.

Větší aktivitu své země v jaderné energetice oznámil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Řecká vláda vytvoří ministerskou komisi s cílem naplánovat rozvoj zmíněných malých modulárních reaktorů, které by měly přispět do energetického mixu země.

Česká republika za vlády Petra Fialy rozhodla o stavbě dvou nových jaderných bloků v Dukovanech.

Nový jaderný blok v Dukovanech (pátý blok) by měl být podle aktuálního harmonogramu uveden do zkušebního provozu v roce 2036, přičemž komerční provoz se plánuje od roku 2038. Samotná stavba by měla být zahájena v roce 2029. (sfr)