
Trumpova administrativa odmítla regulovat americkou ekonomiku kvůli snižování CO2. (Ilustrační foto - redajční koláž).
Ministr energetiky USA Chris Wright napsal článek o tom, že svět potřebuje více energie – zejména více americké energie. Ve svém textu zcela odmítl snahy regulovat ekonomiku kvůli snižování emisí CO2 a tedy kvůli globálnímu oteplování.
Klimatická změna je vedlejším produktem pokroku, nikoli existenční krizí
Téměř každý aspekt moderní společnosti závisí na energii. Vytváří příležitosti, pozvedává lidi z chudoby a zachraňuje životy. Proto je mi ctí – jako dlouholetému podnikateli v oblasti energie a jako americkému ministru energetiky – prosazovat politiku prezidenta Donalda Trumpa, jejímž cílem je zlepšovat životy zahájením zlatého věku energetické dominance – v USA i po celém světě.
Během posledních dvou staletí proměnily lidský život dramatickým způsobem dvě síly: vzestup zdola budované společenské organizace – lidské svobody – a explozivní dostupnost energie. Výsledkem bylo zdvojnásobení průměrné délky života. Ve stejném období klesl podíl lidí žijících v extrémní chudobě z 90 % světové populace na méně než 10 %. Energie a lidská svoboda jsou zásadní.
Svět potřebuje více energie – zejména více americké energie. Růst americké energetické produkce je výhrou pro naše občany, pro naše geopolitické postavení i pro naše spojence. Potřebujeme energii, která je cenově dostupná, spolehlivá a bezpečná.
Tato administrativa se zaměřuje na zvyšování dostupnosti energie, nikoli na její omezování – což je totální obrat oproti předchozím čtyřem letům. Když prezident Trump nastoupil do svého druhého volebního období, americká energetika byla nejistější, dražší a méně spolehlivá. Každá pátá americká domácnost měla potíže s placením účtů za energie. Polovina elektrické sítě čelila riziku výpadků.
Ve jménu jediného rizika – klimatické změny – spustila Bidenova administrativa regulační útok s cílem odstranit uhlovodíky ve prospěch tzv. obnovitelných zdrojů. Výsledky byly předvídatelné.
Zacílením restrikcí na naše nejspolehlivější paliva omezila předchozí administrativa výrobu energie a zablokovala klíčové infrastrukturní projekty, jako jsou plynovody. To vedlo k vyšším cenám energií a inflaci, čímž se zvýšily náklady na všechno od benzínu po potraviny. A navíc se tím oslabila odolnost elektrické sítě. Ve výsledku taková politika učinila americkou výrobu dražší a nejistější, což hrozilo odchodem mnoha podniků do zahraničí – tedy ztrátou pracovních míst a zmenšující se daňovou základnou.
Byly alespoň tyto škody vyváženy pokrokem v rámci slibu Joea Bidena ozelenit ekonomiku? Stručně řečeno, ne. Uhlovodíky v roce 2024 tvořily 82 % americké primární spotřeby energie, téměř stejně jako v roce 2019. Uhlovodíky se ukazují jako mimořádně obtížně nahraditelné.
Naléhavá, politicky motivovaná prohlášení o přeměně národních energetických systémů se opakovaně ukázala jako katastrofální. V Evropě i v Americe za prezidenta Bidena převládl klimatický fanatismus nad energetickou realitou. Výsledkem jsou drtivě vysoké ceny energie, deindustrializace a omezené životní příležitosti pro občany.
Ve Velké Británii – kolébce průmyslové revoluce – hrozí uzavření poslední vysoké pece na výrobu primární oceli. Úzkým zaměřením na klimatické cíle a transformací zaměřenou výhradně na výrobu elektřiny, Británie prakticky vyhnala veškerý těžký průmysl do zahraničí.
Jedním z nejškodlivějších omylů při tvorbě politiky je představa, že energetický sektor je totožný se sektorem elektřiny. Výroba elektřiny přitom představuje pouze pětinu světové primární spotřeby energie. Zaplnění krajiny větrnými turbínami nemůže plně dekarbonizovat ekonomiku.
Navíc není možné vyrobit větrnou turbínu ani solární panel – stejně jako ocel či cement – bez uhlovodíků. Průmyslové procesy vyžadují intenzivní teplo, které pouze elektřina nemůže poskytnout.
Jako všechny moderní ekonomiky i Británie spotřebovává ocel. Její klimatická politika však způsobila, že výroba oceli, která kdysi v zemi prosperovala, se přesunula do Indie a Číny, přičemž vyrobená ocel se do Británie vrací na lodích poháněných naftou. To nejenže nijak nesnižuje emise skleníkových plynů, ale také podkopává britskou národní bezpečnost, průmyslovou nezávislost a ekonomickou stabilitu. Britové nadále platí jedny z nejvyšších účtů za elektřinu na světě – a přitom jsou stále více závislí na autoritářských režimech, jako je Čína.
To není klimatická politika. A rozhodně to není energetická politika. Je to důkaz, že neexistuje nic jako čistá nebo špinavá energie. Všechny zdroje energie mají své kompromisy a tyto je třeba hodnotit komplexně.
Amerika se vydává jinou cestou – cestou růstu. Rozšiřujeme naši nabídku spolehlivé energie a dodáváme Američanům bezpečnější energii za nižší cenu. Tento přístup umožňuje návrat a domácí rozvoj energeticky náročné výroby: oceli, polovodičů, hnojiv, cementu a dalších. A zároveň staví Ameriku do vedoucí pozice v další energeticky náročné oblasti: umělé inteligenci (AI).
AI proměňuje elektřinu v nejcennější výstup, jaký si lze představit: inteligenci. Země, která vyhraje globální závod o vedení v oblasti AI, bude utvářet budoucnost inovací, hospodářské produktivity a národní obrany. Dominance v AI bude vyžadovat nejen špičkovou vědeckou expertízu, ale také obrovské a nepřetržité množství energie.
Ministerstvo energetiky spolupracuje se soukromým sektorem, aby zajistilo, že Amerika povede tuto transformaci. Za prezidenta Trumpa se opět soustředíme na budování energetických kapacit, které uspokojí požadavky éry AI, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Zrychlujeme výrobu všech základních zdrojů energie – z uhlí, jádra, geotermální energie a samozřejmě zemního plynu. Samotný zemní plyn dodává více než 40 % americké elektřiny a 25 % světové primární energie. Vytápí více amerických domácností než jakékoli jiné palivo, je základem rozvíjejícího se petrochemického průmyslu a zůstává dominantním zdrojem průmyslového tepla pro výrobu.
Chápeme klimatické změnu jako takovou, čím je: nikoliv existenční krizí, ale reálným fyzikálním jevem, který je vedlejším produktem pokroku. Ano, koncentrace CO2 v atmosféře časem roste – ale zároveň roste i průměrná délka života. Miliardy lidí byly pozvednuty z chudoby. Moderní medicína, telekomunikace a globální doprava se staly možnými. Jsem ochoten přijmout malý negativní kompromis výměnou za dědictví lidského pokroku.
Svět stojí na energetické křižovatce a je čas si vybrat. Chceme energetickou politiku omezování a nedostatku, která spoutává lidstvo a limituje hospodářský potenciál? Nebo chceme politiku mnoha možností a hojnosti, která prolomí všechny limity růstu a dá nám nové příležitosti?
Amerika se rozhodla pro více energie, více výroby a více ekonomické aktivity. Vyzýváme ostatní, aby učinili totéž.
Zdroj článku: Energy Secretary: The World Needs More Reliable American Energy