V prvním pololetí vzrostla v Česku spotřeba elektřiny i plynu, nejvíce u domácností.

V prvním pololetí roku 2025 se v Česku spotřebovalo více energie než před rokem. Spotřeba elektřiny meziročně vzrostla o 2,6 %, u zemního plynu dosáhl nárůst 13,2 %. V případě obou komodit svou spotřebu nejvíce zvýšily domácnosti. Vzrostla i výroba elektřiny a došlo k posílení tranzitu zemního plynu.

Vyplynulo to ze zpráv o provozu soustav, které zpracovává Energetický regulační úřad (ERÚ).

„Zatímco v loňském roce se zastavil pokles spotřeby, letos už se trend naplno obrací a spotřeba elektřiny i plynu roste. Důvodem jsou jak ceny energie, které po krizi klesly, tak meziročně nižší teploty, které výrazně ovlivňují zejména spotřebu plynu,“ shrnul Jan Šefránek, předseda ERÚ.

„Vliv teploty je patrný u obou komodit. Zatímco skutečná spotřeba plynu vzrostla o 13,2 procenta, spotřeba očištěná o teplotní vlivy se zvýšila o 4,3 procenta Větší potřeba vytápět měla vliv také na využívání elektřiny, zejména v domácnostech. Jejich spotřeba meziročně vzrostla o 9,3 procenta, což je výrazně více než u ostatních kategorií odběratelů,“ dodal

Elektřina

Celková čistá spotřeba elektřiny byla v prvním pololetí letošního roku 30,1 TWh, když meziročně vzrostla o 2,6 %. U domácností se zvýšila o 9,3 %, u podnikatelů o 2,7 % a u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 0,2 %.

U kategorie velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí pak dokonce nepatrně klesla (-0,2 %).

Ještě výraznější nárůst ERÚ zaznamenal u výroby elektřiny. Její celková hodnota za první pololetí činila 36,3 TWh (netto), což je meziročně o 7,5 % více.

Výroba se zvýšila především u paroplynových elektráren (+53,6 %), více vyrobily rovněž fotovoltaické (+26 %), parní (+9,8 %), jaderné (+6 %) a plynové a spalovací elektrárny (+3,5 %).

Výroba naopak poklesla u elektráren vodních (-37 %), větrných (-11,1 %) a přečerpávacích (-4,2 %).

Instalovaný elektrický výkon narostl zejména u plynových a spalovacích (+17,1 %) a u fotovoltaických elektráren (+16,5 %).

Zatímco celková hrubá výroby elektřiny v ČR činila za první pololetí 38 814,6 GWh, fotovoltaické elektrárny v vyprodukovaly za prvních šest měsíců roku celkem 2 332,7 GWh elektřiny (brutto, tj. včetně vlastní spotřeby na výrobu elektřiny a ztrát).

Podíl FVE na celkové výrobě elektřiny v ČR tak činil rovných 6 %.  

Výroba elektřiny z větrných elektráren dosáhla 336,8 GWh a podíl tohoto typu produkce na celkové výrobě byl zanedbatelný. 

Plyn

Spotřeba plynu vystoupala na hodnotu 4 mld. m3 (43,3 TWh), což představuje meziroční nárůst o 13,2 %. Po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál však byl růst podstatně nižší, konkrétně 4,3 %. Průměrná naměřená teplota za letošní pololetí totiž byla téměř o dva stupně nižší, než za stejné období před rokem (7,5°C proti 9,3°C).

Nárůst spotřeby byl zaznamenán u všech kategorií odběru, nejvíce však u domácností (+15,3 %) a maloodběratelů (+15 %).

Meziročně došlo i k posílení tranzitu zemního plynu. Import do Česka meziročně narostl o 25,3 % (na 3,9 mld. m3), veškerý dovezený plyn k nám přitekl přes Německo. Export z České republiky se pak zvýšil dokonce o 174,7 % (na 106 mil. m3), vývoz plynu se uskutečnil do Polska a na Slovensko.

„Rovněž došlo meziročně k nárůstu tranzitu zemního plynu. Import do ČR narostl o 25,3 % a export dokonce o 174,7 %. Zda to bude trend i do dalšího období, ukáže čas. Každopádně podle nově nastavených pravidel regulace jdou výnosy z tranzitu plynu ve prospěch českých zákazníků,“ uvedl Šefránek.

V prvním pololetí se ze zásobníků vytěžilo více zemního plynu než před rokem (o 4,7 %) a více plynu se do nich i vtlačilo (o 35,4 %). Na konci června byly v zásobnících 2 mld. m3 plynu, což představuje 58,8 % z celkového stavu provozního zásob. (sfr)