ČNB: Čtvrtinu nemovitostí v Česku kupují cizinci. Za zdražování bytů může i migrace. (Ilustrační foto).
Čtvrtinu nemovitostí v Česku kupují cizinci. Za zdražování bytů může i migrace. Upozornila na to Česká národní banka ve své letní zprávě o měnové politice v ČR. Aktuální vzedmutí cen nemovitostí v ČR je však podle ČNB primárně ovlivněno domácími poptávkovými faktory.
Jedním ze strukturálních faktorů růstu poptávky po rezidenčních nemovitostech jsou demografické aspekty. V letech 2011–2019 byly průměrné přírůstky obyvatel doprovázeny zhruba odpovídajícím počtem nově dokončených bytů, nesoulad byl však patrný v Praze a okolí. Zvýšená migrace zaznamenaná v posledních letech současně přispěla k výraznému nárůstu populace, který převyšoval počty dokončených bytů na celém území ČR, konstatovala centrální banka.
Uvedený vývoj může za určitých okolností vytvářet tlak na poptávku po nemovitostech. Počet bytů ve vlastnictví osob s trvalým bydlištěm mimo území ČR se zvýšil, jejich podíl na realitním trhu je však nízký a ve srovnání s rokem 2019 se významněji nezměnil, což je patrné i u počtu transakcí spojených s nákupy nemovitostí, doplnila ČNB.
Zdroj: ČNB
Upozornila na to, že oficiální zápisy v katastru nemovitostí zachycují pouze trvalé bydliště vlastníků a nikoli státní občanství.
Podle údajů developerů a realitních kanceláří se nicméně cizinci podílejí na nákupech nemovitostí zhruba ze čtvrtiny, uvedla dále centrální banka v nové zprávě o měnové politice.
„Aktuální vzedmutí cen nemovitostí je sice primárně ovlivněno domácími poptávkovými faktory v prostředí strnulé nabídky, určitou roli však může sehrávat i zvýšená migrace zaznamenaná v posledních letech,“ konstatovala ČNB.
Počty dokončených bytů na tisíc obyvatel byly v roce 2024 v ČR ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi v blízkosti průměru. Podle materiálu ECB se však většina zemí v posledním období potýká s nabídkovými problémy na realitním trhu rezidenčních nemovitostí, upozornila dále ČNB.
Počty dokončených bytů se ve vybraných evropských zemích v letech 2021–2024 v průměru snížily o 13 %, což odráželo řadu faktorů, mimo jiné i nárůst úrokových sazeb nebo zvýšené náklady na stavební produkci.
V mezinárodním srovnání se v rámci středoevropského regionu vymyká Polsko, ve kterém se postavilo o zhruba třetinu více bytů oproti průměru evropských zemí. Z hlediska počtu stavebních povolení se ČR nachází lehce pod průměrem, přitom ve většině zemí je počet stavebních povolení nižší než v roce 2019, zdůraznila ČNB.
Zdroj: ČNB
Podle centrální banky hraje realitní trh v ekonomice významnou roli. Měnová politika ovlivňuje ceny nemovitostí zejména prostřednictvím nákladů dluhového financování. V nich se promítá současné i očekávané budoucí nastavení základních úrokových sazeb ČNB.
Ceny nemovitostí v posledním roce výrazně rostou a skrze imputované nájemné se promítají do celkové inflace. Index cen bytových nemovitostí v prvním čtvrtletí 2025 meziročně vzrostl o 10 %, u nových bytů byl růst na úrovni 13 % a u starších bytů ve výši 9,3 %.
Obdobný vývoj je však podle ČNB patrný v celé Evropské unii. Česká republika však patří mezi třetinu zemí s nejvyšším růstem cen nemovitostí.
„Vývoj cen nemovitostí je z hlediska budoucího vývoje spojen se značnou nejistotou,“ uvedla ČNB.
Reálné ceny bytů po poklesu v roce 2023, který byl prohlouben vysokou inflací, následně v průběhu roku 2024 a na počátku roku 2025 strmě vzrostly a překonaly maxima z roku 2022.
Vyšší růst cen bytů oproti růstu příjmů domácností se projevil ve zhoršení dostupnosti bydlení. Ceny bydlení rostou v relaci s příjmy a cenovou hladinou neobvykle rychle a viditelně nad dlouhodobými trendy.
Ceny nemovitostí rostou rychleji i ve vztahu k tržním nájmům, u kterých byl ve druhém čtvrtletí pozorován meziroční růst na úrovni zhruba 6 %. (sfr)
