Rozpočet ČR skončil na konci července v deficitu 168 mld. Kč. Jedná se o nejlepší výsledek od covidové pandemie. (Ilustrační foto).

Hospodaření státního rozpočtu Česka skončilo na konci července deficitem ve výši 168,2 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 165,9 mld. Kč. Výsledek za sedm měsíců je nejnižší od začátku pandemie covidu-19, ale současně je také šestý nejhorší od vzniku ČR. 

Loni na konci července stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.

K meziročnímu zlepšení salda o 24,1 mld. Kč přispěl růst příjmů o 6 % podpořený inkasem daní a pojistného vyšším o téměř 9 %, zatímco celkové výdaje překročily loňskou úroveň jen o 3,3 % i přes navýšení investičních výdajů o 13,7 %.

Po vyloučení prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů se schodek snížil o 40,5 mld. Kč.

„Rozpočtový deficit ke konci července meziročně klesl o zhruba 24 miliard korun. Daří se nám tlumit tempo mandatorních výdajů a snižovat tak schodek rozpočtu, aniž by se omezovaly investiční aktivity státu zejména v oblasti dopravní infrastruktury.“

„Pokud budeme i v dalších měsících hospodařit odpovědně, podaří se nám plánovaný schodek ve výši 241 miliard korun dodržet,“ uvedl k výsledkům hospodaření státu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu byly na konci července meziročně vyšší o 6,0 % (+66,9 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 9,7 % (+52,9 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,4 % (+32,1 mld. Kč). Prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů naopak snížily příjmy o 15,3 mld. Kč (-17 %) zejména zásluhou nepravidelně zapojovaných prostředků Národního plánu obnovy (-12,2 mld. Kč).

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,8 %, +9,8 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl růst mezd a platů, ale také vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+11 %, +11,8 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+89,8 %, +3,6 mld. Kč), měla v červenci pozitivní vliv úhrada vyrovnání daně za rok 2024 u poplatníků, kteří mají povinný audit, nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků (+27,2 %, +5 mld. Kč).

Výše vyrovnání je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněna zejména snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce dotčeny změnou základních sazeb povinného odvodu. Legislativní změnu s výraznějším rozpočtovým efektem představuje lednové zavedení slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši s očekávaným celoročním dopadem necelé 4 mld. Kč a zvýšení minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných z 30 % na 35 % průměrné mzdy. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,4 % (+32,1 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+7,8 %, +17 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností. Inkaso je pozitivně ovlivněno též legislativními změnami účinnými od roku 2025, zejména zrušením osvobození v oblasti finančních služeb.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+3,6 %, +4 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+4,8 %, +1,6 mld. Kč) je způsoben zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně i nově zavedeným zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků povinně značených tabákovými nálepkami od dubna 2024.

Faktor předzásobení hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+5,9 %, +0,3 mld. Kč), tento efekt však již pomalu slábne. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+1,6 %, +0,7 mld. Kč) způsobený patrně zvýšením přepravních výkonů souvisejících s růstem ekonomiky. V rámci energetických daní nejvíce vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+18,3 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+7,5 %, +0,1 mld. Kč). Velmi mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína je způsoben pravděpodobně postupným odklonem mladé generace od pití alkoholu, uvedlo ministerstvo financí.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 42,8 mld. Kč (+3,3 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+2,5 %, +30 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+18,8 mld. Kč), výdaji na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+16,6 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+5,3 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+5,4 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+4,3 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (2,7 mld. Kč) a kompenzací České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+2,3 mld. Kč).

Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-15,8 mld. Kč), ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-9,9 mld. Kč) a nižší nákupy Ministerstva obrany (-3,5 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 12,7 mld. Kč (+13,7 %).

Na sociálních dávkách (+2,5 %, +13,1 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+1 %, +4,1 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu.

Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+4,5 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+1,6 mld. Kč), nemocenské (+1,2 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+1,1 mld. Kč), jejichž výši ovlivňují i výplaty humanitární dávky a podpory v nezaměstnanosti (+1,1 mld. Kč). Naopak klesl rodičovský příspěvek (-1 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 194,1 mld. Kč (+8,5 %, +15,1 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 145,9 mld. Kč (+11 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách.

Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 2,8 mld. Kč především zásluhou zapojení Operačního programu Jan Amos Komenský  (+3,3 mld. Kč). Podobně jako na konci července předchozího roku stát uvolnil téměř celý roční objem prostředků (26,0 mld. Kč, +1,1 mld. Kč) určených na spolufinancování výdajů na sociální služby. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 1,1 mld. Kč téměř na nulu.

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+10,2 %, +6,6 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 33 mld. Kč (+2,3 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a příspěvky na běžný provoz vysokých škol ve výši 19,2 mld. Kč (+2,2 mld. Kč). Navýšeny byly i příspěvky organizacím zajišťujícím hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany (+0,6 mld. Kč).

Růst objemu platů a souvisejících výdajů vyplácených organizačními složkámi státu, tj. bez pracovníků ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, o 4,3 mld. Kč (+5,2 %) je v souladu s rozhodnutím vlády o plošném zvýšení těchto prostředků o 5 % od 1. ledna 2025.

Zvýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 2,1 mld. Kč (+11,2 %) souvisí s uvolňováním finančních prostředků Národní sportovní agentury na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí (+0,9 mld. Kč). V kapitole Ministerstvo práce a sociálních věcí vzrostla podpora projektů Operačního programu Zaměstnanost plus 2021+ (+0,5 mld. Kč) a také příspěvek státu na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 2,7 mld. Kč (+8,9 %).

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 52,7 mld. Kč (+11,3 %, +5,3 mld. Kč).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,4 % (+1,2 mld. Kč).

Pokles běžných transferů státním fondům o 15,8 mld. Kč (-32,0 %) nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-11 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-3,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí (-1,1 mld. Kč).

Klesly i běžné transfery podnikatelům (-5,3 %, -2,4 mld. Kč). V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-8,6 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií ještě vyplácely na počátku minulého roku.

Naopak dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 17,5 mld. Kč vzrostly o 5,4 mld. Kč. Podpora výzkumu, vývoje a inovací poskytovaná firmám klesla o 0,7 mld. Kč zejména v důsledku nižšího zapojení prostředků Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014+ (-1,2 mld. Kč). Na rozdíl od předchozího roku neposkytlo Ministerstvo dopravy státní organizaci Správa železnic příspěvek na dopravní cestu (-1 mld. Kč). Prozatím růstový dopad má dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vyplacená Ministerstvem zemědělství (+0,8 mld. Kč).

Výrazný pokles státní podpory stavebního spoření o 2,1 mld. Kč (-55,8 %) vyplynul z úpravy legislativy, kterou byl od 1. ledna 2024 snížen maximální příspěvek státu na 1 000 Kč ročně.

Kapitálové výdaje státu v průběhu července vzrostly výrazně o 25,1 mld. Kč na 105,7 mld. Kč (+13,2 %, +12,2 mld. Kč). Přesto je prozatím jejich úroveň na necelých 40 % rozpočtu, což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů (+10,8 mld. Kč), financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky bylo vyšší o 1,9 mld. Kč.

Navýšení transferů státním fondům o 22,3 mld. Kč ovlivnily nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+20,7 mld. Kč), jejichž objem byl podpořen národním financováním deficitu fondu (+16,9 mld. Kč), mimo jiné i v souvislosti s financováním oprav dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu po loňských povodních.

Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 5 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-5 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020. Investiční nákupy (-4,6 mld. Kč) snížily výdaje Ministerstva obrany (-6,1 mld. Kč) ovlivněné nepravidelným financováním vybavení Armády České republiky, konstatoval resort financí. (sfr)