Maďarsko musí Evropské komisi zaplatit pokutu 5 miliard za svoji neunijní migrační politiku. (Ilustrační foto).
Maďarsko musí zaplatit jednorázovou pokutu 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) a penále ve výši jeden milion eur (24,7 milionu korun) za každý den prodlení za nedodržení rozsudku Soudního dvora EU. Orbánova země totiž nezavedla nezbytná opatření ve své migrační politice, která soud žádal už v roce 2020. Maďarský premiér Viktor Orbán rozhodnutí označil za nepřijatelné.
Soudní dvůr EU v Lucemburku v rozsudku uvedl, že se Maďarsko „úmyslně vyhýbá uplatňování společné unijní politiky jako celku“, což představuje „bezprecedentní a mimořádně závažné porušení unijního práva“.
„Podle dnešního rozhodnutí Soudního dvora EU dostane Maďarsko jednorázovou pokutu 200 milionů plus jeden milion eur denně za to, že nedovolí vstup nelegálním migrantům. Jde o rozhodnutí, které je pobuřující a nepřijatelné. Finančnímu vydírání bruselských byrokratů neustoupíme! Budeme chránit hranice a budeme chránit maďarský lid!“ uvedl v reakci premiér Orbán.
Soudní dvůr EU už v prosinci 2020 rozhodl, že Maďarsko nedodrželo pravidla stanovená unijním právem týkající se například postupů při poskytování mezinárodní ochrany a navracení nelegálně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.
Pochybení se podle soudu týkala konkrétně třeba nezákonného zadržování žadatelů o mezinárodní ochranu v tranzitních zónách či nedodržení jejich práva zůstat na maďarském území do konečného rozhodnutí o odvolání proti zamítnutí jejich žádosti.
„Vzhledem k tomu, že Maďarsko stále nesplnilo rozsudek z roku 2020 (s výjimkou tranzitních zón, které Maďarsko uzavřelo před vydáním tohoto rozsudku), podala Evropská komise novou žalobu pro nesplnění povinnosti, ve které se domáhala uložení finančních sankcí,“ uvedl nyní evropský soud.
Ve svém novém verdiktu uvedl, že Maďarsko nepřijalo opatření nezbytná k tomu, aby vyhověl rozsudku z roku 2020. Nesplněním své povinnosti Budapešť přenesla odpovědnost, včetně finanční odpovědnosti, na ostatní členské státy, které se tak musely zabývat přijímáním žadatelů o mezinárodní ochranu, posuzováním jejich žádostí a jejich navracením.
To podle soudu „vážně narušilo zásadu solidarity a spravedlivého sdílení odpovědnosti mezi členskými státy“.
Nejvyšší soudní instance EU maďarské praktiky zkoumala na žádost soudu, na který se obrátila čtveřice běženců z Afghánistánu a Íránu, kteří požádali o azyl v Maďarsku po příchodu ze Srbska. (sfr)
