IEA: Celosvětová spotřeba uhlí bude letos rekordně vysoká. Klesat začne až v roce 2026.

Celosvětová spotřeba uhlí bude v letošním roce rekordně vysoká. Bude tomu tak zejména kvůli vysoké spotřebě v rozvíjejících se zemích, jako jsou Čína, Indie a Indonésie. Informovala o tom Mezinárodní agentura pro energii (IEA).

Poptávka po uhlí se v roce 2023 zvýší o 1,4 procenta, když poprvé přesáhne hranici 8,5 miliardy tun. Odhaduje se, že v Indii vzroste poptávka o osm procent a v Číně o pět procent.

Podle IEA je to způsobeno rostoucí poptávkou po elektřině a nedostatkem produkce vodních elektráren. V Evropské unii a ve Spojených státech však zpráva uvádí pokles spotřeby uhlí o přibližně 20 procent v roce 2023.

Předpokládá se, že spotřeba uhlí začne klesat až v roce 2026, a to kvůli výraznému rozšíření kapacity obnovitelných zdrojů. Ty by měly pomoci snížit spotřebu o 2,3 procenta v následujících třech letech oproti roku 2023.

IEA předpovídá, že celosvětová spotřeba uhlí zůstane v roce 2026 výrazně nad osmi miliardami tun. Zdůrazňuje, že Čína bude hrát klíčovou roli v celosvětovém rozšíření obnovitelných zdrojů v následujících třech letech, což povede k poklesu poptávky po uhlí v roce 2024 a stabilizaci do roku 2026.

Vzhledem k tomu, že Čína představuje polovinu světové spotřeby uhlí, bude vývoj v této zemi významně ovlivněn tempem přechodu k čisté energii, povětrnostními podmínkami a strukturálními změnami v čínské ekonomice.

Závazky přijaté na klimatickém summitu COP28 přitom slibují do roku 2030 snížení emisí skleníkových plynů souvisejících s energetikou, i když jen o 30 procent z potřebného množství, uvedla v neděli IEA.

Podle IEA se k závazku týkajícímu se obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti přihlásilo 130 zemí, včetně Číny, která je největším světovým producentem skleníkových plynů, Indie a hlavních vývozců energie, Saúdské Arábie a Ruska.

Čína se ve společném prohlášení se Spojenými státy, které tento závazek podepsaly, méně formálně zavázala k cíli ztrojnásobit podíl obnovitelných zdrojů energie po rozhovorech v Kalifornii před konferencí COP28. Peking se v minulosti váhal zavazovat k cílům v prohlášeních, která nebyla oficiálně přijata v rámci OSN.

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila ambici udržet globální oteplování na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní.

Co se týče metanu, přibližně 50 ropných a plynárenských společností slíbilo vynulovat emise do roku 2030.

Podle závěrů klimatického summitu COP28 by k odklonu od fosilních paliv mělo dojít spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem. Svět by tak měl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

Země nestanovily konkrétní termín, kdy se která z nich stane uhlíkově neutrální, budou ale postupovat v závislosti na rozvojových potřebách a historické odpovědnosti za klimatické změny.

Text dohody byl zveřejněn ve středu ráno v 21stránkovém dokumentu a předseda COP28 Sultán Ahmad al-Džábir dohodu označil za historickou. Má za cíl omezit nárůst globální teploty pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím, jak bylo dojednáno v rámci klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Více než 100 zemí na summitu podpořilo hlubší návrh dohody, který žádal postupné vyřazení fosilních paliv. Názory účastníků jednání se ale rozcházely a zatímco některé státy žádaly postupné vyřazení fosilních paliv, jiné způsoby, jak pokračovat ve využívání ropy, zemního plynu a uhlí.

Závěrečné prohlášení summitu tak žádá „jen“ odklon od fosilních paliv v procesu výroby energie, ponechává ale využívání zemního plynu jako zdroje energie a používání technologií pro zachytávání a skladování emisí CO2. Dohoda také obsahuje cíl ztrojnásobit do roku 2030 objem energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit energetickou účinnost. (sfr)