Státy EU povolily maximální cenu 180 eur za megawatthodinu plynu.

Státy Evropské unie se shodly na cenovém stropu na plyn ve výši 180 eur (cca 4360 Kč) za megawatthodinu jako nástroji nouzového omezení cen v případě jejich výrazného růstu. Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena termínových kontraktů plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny po sobě překročí hranici 180 eur.

Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.

Jestliže budou naplněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat plynové kontrakty, jejichž cena o 35 eur překročí cenu plynu LNG.

Samotný strop tak bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Tato cena bude nejvyšší povolenou pouze v případě, že LNG bude stát 145 eur za MWh a méně.

Ke shodě na tomto opatření došlo v době českého předsednictví v Evropské unii. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela uvedl, že regulační opatření má zabránit opakování rekordního nárůstu cen plynu, které se v srpnu letošního roku přiblížili hranici 300 eur (7260 Kč) za MWh.

Cílem mechanismu je předcházet prudkému zdražování plynu pro domácnosti a firmy, jež se negativně promítá i do cen elektřiny. Konečnou variantu podpořily všechny země kromě Maďarska, které bylo proti. Nizozemsko a Rakousko se zdržely hlasování.

Cenový strop by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.

Na schválení společného regulatorního opatření týkajícího se cen plynu zareagovala odmítavě Ruská federace. Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Ruska nepřijatelné, neboť jde o „útok na tržní ceny“. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Rusko už dříve varovalo, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout.

Rusko je druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, mělo by to podstatný vliv na světový trh s energetickými surovinami. Jejich ceny by zřejmě dále vzrostly.

Eurounijní zásah proti vysokým cenám plynu se prakticky nedotkne malých spotřebitelů či domácností, neboť cenu pro koncové odběratele už zastropovaly vlády svými nařízeními na úrovní jednotlivých států. Podle některých odborníků je dohodnutý cenový strop na nákup plynu dostatečně vysoký na to, aby se producentům LNG vyplatilo investovat do infrastruktury a vyvážet LNG do Evropy.

Aktuální tržní cena plynu na burze je zhruba o 76 procent nižší než stanovený cenový strop. (enn)