Ekonomika ČR bude v roce 2023 kvůli drahotě stagnovat, ukázala prognóza MF ČR. (Ilustrační foto)

Ekonomika ČR bude v roce 2023 kvůli drahotě stagnovat. Hrubý domácí produkt (HDP) stoupne jen o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Inflace má ale zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. 

Ukázal o průzkum ministerstva financí k vývoji ekonomiky. Cílem šetření makroekonomických prognóz (tzv. Kolokvia), které provádí MF ČR, je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence, s nimiž zúčastněné instituce ve svých předpovědích počítají.

Ekonomický růst by měl v letošním roce zpomalit na 2,4 procenta. Razantní nárůst životních nákladů zbrzdí reálnou spotřebu domácností, která by se tak měla zvýšit jen o 0,5 procenta.

Růst vládní spotřeby by měl zvolnit na 1 procento, patrně kvůli odeznění výdajů souvisejících s epidemií covidu-19.

Investice do fixního kapitálu by měly vzrůst o 5,2 procenta. Mimořádně silná akumulace zásob, k níž došlo v minulém roce, by letos měla pokračovat (příspěvek změny zásob k růstu HDP 0,8 p. b.).

Saldo zahraničního obchodu by hospodářský růst mělo tlumit v rozsahu −0,2 p. b. Na export negativně dopadají přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích, zatímco oživení investiční poptávky podporuje import.

Pro rok 2023 respondenti v průměru predikují faktickou stagnaci ekonomiky (růst HDP jen o 0,1 procenta).

Domácnosti se i v příštím roce budou potýkat s dopady vysoké inflace, jejich reálná spotřeba by tak mohla klesnout o 0,8 procenta.

Dynamika vládní spotřeby by měla zůstat na téměř stejné úrovni jako v roce 2022, růst investic by však měl výrazně zvolnit.

Změna zásob by z ekonomického růstu měla ubrat 1,1 p. b. Při celkově slabé domácí poptávce by hlavním tahounem hospodářského růst mělo být saldo zahraničního obchodu.

Zúčastněné instituce v průměru očekávají, že míra inflace letos dosáhne 15,4 procenta a v roce 2023 klesne na 9,7 procenta. Důležitým proinflačním faktorem je nárůst cen elektřiny a zemního plynu, který se postupně promítá v cenách ostatního zboží a služeb.

Inflaci posilují i potíže v globálních dodavatelských řetězcích, jež vedou k razantnímu zvyšování cen mnoha výrobních vstupů. Tyto problémy se přitom kvůli válce na Ukrajině dále prohloubily.

Konflikt také vedl k nárůstu cen mnoha komodit. Protiinflačně budou koncem letošního roku i v roce 2023 působit vládní opatření v oblasti cen energií.

Míra nezaměstnanosti by podle respondentů měla v letošním roce činit v průměru 2,5 %, v příštím roce by se v souvislosti se slabou hospodářskou dynamikou mohla zvýšit na 2,9 procenta. Zaměstnanost by letos měla stagnovat, prognózy jsou nicméně zatíženy zlomem v časové řadě mezi roky 2021 a 2022 (počínaje letošním rokem byly ve Výběrovém šetření pracovních sil použity nové demografické váhy navázané na Sčítání lidu, domů a bytů 2021; bez vlivu tohoto faktoru by se růst zaměstnanosti mohl blížit 2 procentům).

Pro rok 2023 respondenti v průměru očekávají zvýšení zaměstnanosti jen o 0,1 procenta. Otázkou zůstává, nakolik Výběrové šetření pracovních sil zachytí příliv uprchlíků z Ukrajiny a jejich zapojení do ekonomické aktivity v ČR.

Instituce v průměru očekávají, že objem mezd a platů v letech 2022 až 2023 poroste tempem okolo 8,5 procenta ročně. Vzhledem k predikované inflaci spotřebitelských cen by tak průměrná reálná mzda měla v letošním i příštím roce klesnout.

Běžný účet platební bilance by podle respondentů šetření měl být schodkový, mj. v důsledku vysokých cen dovážených komodit. Deficit by v letošním roce mohl dosáhnout 4,4 procenta HDP, v roce 2023 by se mohl zúžit na 2,7 procenta HDP.

Do takzvaného kolokvia byly zahrnuty předpovědi ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva práce a sociálních věcí, České národní banky (ČNB), společnosti Akcenta CZ, Citibank, Banky Creditas, České bankovní asociace, Deloitte Česko, investiční společnosti Generali Investments CEE, Hospodářské komora ČR, Institutu ekonomických studií, FSV UK, Komerční banky, Raiffeisenbank, Svazu průmyslu a dopravy ČR a UniCredit Bank.

Pro větší reprezentativnost průzkumu k nim byly přiřazeny prognózy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). (pel)