Inflace v ČR dosáhne v roce 2021 téměř 4 procent, odhadla v nové předpovědi ČNB. (Ilustrační foto)

Inflace v ČR dosáhne v roce 2021 téměř 4 procent. Po 8 letech vládnutí Andreje Babiše dochází k historicky nejprudšímu zdražování pro občany ČR. Nárůst spotřebitelských cen tak bude vyšší, než centrální banka předpokládala v prognóze z letošního května, a to o 7 desetin procentního bodu.

Banka o tom informovala na webu.

Bankovní rada zvýšila na svém srpnovém zasedání dvoutýdenní repo sazbu na 0,75 procenta. Toto rozhodnutí se opírá o novou makroekonomickou prognózu ČNB.

Ta očekává, že inflace v nejbližších čtvrtletích vzroste výrazně nad horní hranici tolerančního pásma cíle ČNB. V jeho rámci rychle zdražují služby i zboží.

Domácí cenový vývoj je přitom podle centrální banky nadále pod silným vlivem nákladových tlaků z tuzemské i zahraniční ekonomiky, které se projevují zejména ve zrychleném růstu cen průmyslových výrobců.

„Na druhou stranu zdražování potravin dále znatelně zpomalilo. Regulované ceny stagnují, přičemž zlevňování plynu a elektřiny pro domácnosti je vyvažováno růstem cen jiných položek – např. vodného a stočného a zdravotnictví. Ceny u čerpacích stanic naopak rychle meziročně rostou v reakci na nedávné prudké zdražení ropy,“ uvedla ČNB.

Podle nové prognózy České národní banky dosáhne inflace na konci letošního roku až na 3,8 procenta.

Růst sazeb povede k tomu, že se koncem příštího roku inflace sníží o něco blíže 2% cíli.

V příštím roce se pak má celková průměrná inflace pohybovat kolem 2,8 procenta. V předchozí květnové prognóze však centrální banka odhadovala letošní průměrnou inflaci na 2,7 procenta a pro příští rok pak počítala s 2,4 procenty.

Rizikem je podle ředitele měnové sekce Petra Krále je déletrvající přetížení globálních výrobních řetězců, které by se mohlo promítnout do ještě silnějších inflačních tlaků oproti prognóze.

Možné rychlejší posílení kurzu vlivem většího než očekávaného přílivu kapitálu může naopak představovat protiinflační riziko.

Hrozba citelnějšího nárůstu počtu infikovaných osob vlivem nových mutací koronaviru by mohla vést k opětovnému zpřísnění protiepidemických opatření.

Díky budování kolektivní imunity a schopnosti ekonomiky se koronaviru přizpůsobit by však případná omezení neměla mít hmatatelný vliv na vývoj hospodářství, míní  ČNB.

Na celý letošní rok je schválen schodek státního rozpočtu 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun, schválený ovšem byl rovněž půlbilionový schodek. Na příští rok navrhuje ministerstvo financí schodek 390 miliard korun. (pel)

Centrální banka v Česku zdražila půjčky: Zvýšila základní úrok na 0,75 %