Ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje, aby pořizovaná pásová bojová vozidla pěchoty byla vyrobena v Česku. Resort obrany je však proti.

Ministerstvo průmyslu a obchodu požaduje, aby pořizovaná pásová bojová vozidla pěchoty byla vyrobena v Česku. Chce proto vznik podniku, který by většinově vlastnil stát. S tím ale nesouhlasí ministerstvo obrany, které má zakázku na starosti. Změna by podle jeho zástupců mohla ohrozit budoucnost celého tendru, uvedli na jednání sněmovního výboru pro obranu.

Zakázkou se v nejbližší době bude zabývat vláda. Ministerstvo obrany ji chce seznámit se změnami, které se v souvislosti s tendrem udály. Úřad se rozhodl kvůli dopadům pandemie posunout harmonogram dodávek a na více let rozložit financování projektu.

Poté, co materiál projedná vláda, chce vyzvat tři vybrané dodavatele, aby předložili finální nabídku.

Proti podmínkám soutěže se ale vyslovilo MPO, které vůči předloženému materiálu vzneslo námitku. Společnou řeč s obranou jeho zástupci nenašli, spory se tak budou muset vyřešit až na samotném jednání vlády.

Podle náměstka ministra obrany pro akvizice Lubora Koudelky považuje rezort průmyslu za nedostatečné, aby vítěz tendru při výrobě BVP zapojil minimálně ze 40 procent domácí průmysl, jak je nastaveno v podmínkách soutěže. Chce, aby se vozidla na českém území vyrobila celá.

Obrana s tím nesouhlasí. Argumentuje, že podmínky tendru vláda schválila na konci roku 2018 a minimální podíl zapojení českého obranného průmyslu ve výši 40 procent tehdy MPO nezpochybnilo.

Koudelka poukázal i na to, že proces zakázky již začal, dodavatelé obdrželi podmínky tendru a vyjádřili s nimi souhlas. Zřízení nového podniku nebo plnou výrobu v České republice označil za těžko proveditelné.

Pokud by byla taková podmínka do výběrového řízení zapracována, v krajním případě by to mohlo podle něj znamenat až zrušení celé zakázky. Obraně se také nelíbí, že MPO se svou připomínkou vstupuje do materiálu, který se zabývá změnou harmonogramu dodávek a financování, další parametry tendru ale nemění.

Za ministerstvo obrany se postavil například poslanec Karel Krejza (ODS), podle kterého by akceptování připomínek MPO mohlo vést ke sporům mezi zadavateli a vést ke zrušení zakázky.

Podivil se, proč MPO s požadavkem přišlo tři roky po jejím zahájení. Ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) naopak podpořil poslanec Pavel Růžička (ANO), který si nedovede představit, že by se postupovalo proti jeho názoru. Podporu českého průmyslu označil za správnou. (zob)