Systém financování vysokých škol, jak ho nastavilo MŠMT, nepomáhá tomu, aby se zlepšila jejich kvalita vzdělání a aby se školy zaměřily na dlouhodobý rozvoj, ukázala kontrola NKÚ. (Ilustrační foto)

České vysoké školy v mezinárodním srovnání dlouhodobě zaostávají, odhalila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Systém financování veřejných vysokých škol, který nastavilo ministerstvo školství, nepomáhá k tomu, aby se zlepšila na těchto školách kvalita vzdělání. Problémem je i to, že se veřejným vysokým školám nedaří získat peníze z mezinárodních grantů a navázat intenzivnější spolupráci se soukromým sektorem.

„Ministerstvo v posledních letech přiděluje veřejným vysokým školám stále více peněz v příspěvcích na počet studentů na úkor peněz rozdělovaných na základě výsledků. Postupuje tak zcela opačně, než si samo stanovilo,“ uvedli kontroloři.

Kontrola se zaměřila na financování veřejných vysokých škol v letech 2017 až 2019, přičemž v roce 2019 stát vydal na vysoké školy přes 45 miliard korun.

NKÚ upozornil, že v mezinárodním srovnání jsou sice výdaje na jednoho studenta nízké, vysoké školy ale zároveň v kontrolovaných letech každoročně nevyčerpaly prostředky, které měly k dispozici, a převáděly je na své fondy.

NKÚ uvedl, že v letech 2014 až 2019 narostly zůstatky těchto fondů o 45 procent a v roce 2019 představoval zůstatek fondů 19 miliard korun, což je přibližně 42 procent peněz, které ministerstvo ve stejném roce vyplatilo veřejným vysokým školám.

Kontrola poukázala i na to, že plány veřejných vysokých škol na jejich dlouhodobý rozvoj jsou mnohdy jen obecné. To je podle NKÚ také jeden z důvodů, proč nejsou školy schopny čerpat peníze, které pro ně MŠMT vyčlenilo na dlouhodobé investice.

Jako problém NKÚ vidí i to, že se vysokým školám nedaří získat peníze z mezinárodních grantů a navázat intenzivnější spolupráci se soukromým sektorem a že se v mezinárodním srovnání postavení českých vysokých škol zhoršuje.

Například v nejstarším hodnoticím žebříčku ARWU se z 26 českých veřejných vysokých škol umístilo v roce 2020 jen sedm a pouze jedna dosáhla na místo v první polovině z tisícovky hodnocených škol.

Lépe na tom není ČR ani v mezinárodním porovnání celého vysokoškolského systému. Od roku 2013 si pohoršila ve všech ukazatelích a v roce 2020 se umístila na 29. místě z 50 zemí. V oblasti výsledků dosáhla dokonce jen asi třetinové hodnoty oproti nejúspěšnější zemi.

Z kontroly také vyplynulo, že ČR se sice daří zvyšovat podíl osob s vysokoškolským vzděláním, oproti zahraničí ale výrazně převažují absolventi magisterských oborů. Je jich až třikrát víc než absolventů bakalářského studia. V zemích EU je tento poměr vyrovnaný.

V ČR je ve srovnání se zeměmi EU také málo profesně zaměřených bakalářských oborů, které se více orientují na odbornou praxi a přípravu na budoucí povolání. Roste také počet vysokoškoláků, kteří pracují na místech, kde není takový stupeň vzdělání potřeba. (pel)