HDP v České republice se v roce 2020 kvůli koronaviru propadne o 7,8 procenta. Předpovídá to Evropská komise ve své nejnovější prognóze. Pokles ekonomiky o 7,8 procenta by byl výraznější, než EK předpokládala v květnové prognóze. V aktuálním makroekonomickém odhadu zhoršila EK vyhlídky české ekonomiky na rok 2020 o 1,6 procentního bodu.
V roce 2021 by se podle nejnovější prognózy EK měl hrubý domácí produkt Česka zvýšit o 4,5 procenta. To je o půl procentního bodu méně než při jarním odhadu.
Na pokles českého hospodářství bude mít podle Evropské komise podstatný vliv útlum průmyslové výroby a také nižší poptávka v dalších evropských zemích.
Významný dopad bude mít také stagnace automobilového průmyslu.
Nejvýraznější propad české ekonomiky předpokládá komise pro druhé čtvrtletí roku 2020, v němž by kvůli téměř dvouměsíčním omezením provozu zásadních hospodářských odvětví měl HDP klesnout o téměř 11 procent.
Od třetího čtvrtletí by se hospodářství v ČR mělo začít pomalu zotavovat, v některých odvětvích jako je doprava či cestovní ruch však může mít pokles dlouhodobější dopady.
Pozvolný růst ekonomiky bude pohánět zejména spotřeba domácností, která bude ovlivněna zpomalením růstu mezd a důchodů.
V příštím roce by opět měl začít růst objem investic, který by měl také přispět k ekonomickému oživení.
EK odhaduje, že zejména vlivem rostoucích cen potravin dosáhne letos inflace v Česku 2,8 procenta, což je vysoko nad průměrem EU.
EU propadne o více než 8 %
Ekonomiku EU čeká v roce 2020 kvůli koronaviru propad o rekordních 8,3 procenta, což výrazně překonává dřívější negativní očekávání, předpokládá prognóza Evropské komise.
Pro země z eurozóny předpokládá EK pokles HDP o 8,7 procenta.
Příští rok by však ekonomika EU měla růst o 5,8 procenta; samotná eurozóna o 6,1 procenta.
Nejvážnější dopad bude mít podle Evropské komise koronavirová krize na jihoevropské země, v nichž se nákaza šířila nejvíce. Pokles ekonomiky tam bude výrazně větší, než při jarních odhadech.
Italská ekonomika se propadne o 11,2 procenta, španělská o 10,9 procenta.
HDP ve Francii by mohlo klesnout o 10,6 procenta, na Slovensku pak o 9 %.
Německo jako nejsilnější unijní ekonomika by s odhadovaným poklesem o 6,3 procenta měla patřit k méně zasaženým zemím EU.
Vůbec nejmenší pokles HDP, o 4,6 procenta, prognózuje Evropská komise pro Polsko. (sfr)