Metnarovo ministerstvo brání nákup podezřelý radarů Věra NG za 1,5 miliardy korun. Interní kontrola prý nenašla žádné pochybení, špatný byl jen původní odhad ceny. Kvůli toho už přišel o místo jeden z úředníků resortu.

Ministerstvo obrany hájí podezřelý nákup 2 pasivních radarů Věra NG za 1,5 miliardy korun. Podle interní kontroly, kterou nařídil šéf resortu Lubomír Metnar (ANO), je cena v pořádku. Chybný byl prý jen odhad, ministerstvo totiž původně počítalo s mnohem nižší částkou. Kvůli nepřesné ceně tak skončil jeden z úředníků. 

„Kontrola neshledala žádná pochybení,“ uvedl Metnar.

Zakázka vzbuzuje podezření nejen proto, že je třikrát dražší než dodávka obdobného systému pro NATO, ale dokonce i dvakrát dražší oproti původním plánům ministerstva.

Obrana chce od české firmy ERA pořídit dva komplety pasivních sledovacích systémů DPET, jejichž základem jsou radiolokátory Věra NG. Za komplety má zaplatit 1,245 miliardy korun bez DPH (asi 1,5 miliard korun s DPH).

Ty dovedou odhalit a sledovat v okruhu několika set kilometrů až 200 cílů, aniž by byly samy odhaleny. Na rozdíl od klasického radaru totiž nic nevysílají, ale samy elektromagnetické signály monitorují.

Když před rokem úřad informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl jako předpokládanou cenu zhruba 780 milionů korun. Podle Metnara tato částka vycházela ze starého marketingového průzkumu z roku 2015 a neodpovídala reálné ceně.

„To byla jediná chyba. Už jsem přijal opatření, aby se neopakovala,“ řekl.

Na ministerstvu kvůli „nepřesné“ ceně skončil jeden z úředníků.

Kritici zakázky poukazují na to, že NATO pořídilo radary za 433 milionů bez DPH. Ministerstvo i armáda však tvrdí, že se jednalo o odlišný systém. (pel)

Podezřelá zakázka Omnipolu: Metnarova obrana nakoupila radary za šokující cenu