Čínská armáda se blíží k Hongkongu, ve kterém se občané masivně bouří proti omezování demokracie a zvyšování vlivu Říše středu.

Čínská armáda se blíží k Hongkongu, ve kterém se občané masivně bouří proti omezování demokracie a zvyšování vlivu Říše středu. Mezitím v Hongkongu policie vyhnala demonstranty z letiště pomocí obušků. Letiště v Hongkongu poté obnovilo provoz.

Severně od Hongkongu, kde už několik týdnů obyvatelé protestují proti omezování svobod a sbližování s pevninskou Čínou, se soustřeďují čínská vojska.

Informovala o tom to čínská média.

Potvrdil to i americký prezident Donald Trump s odvoláním informace amerických tajných služeb.

„Naše zpravodajská služba nás informovala, že čínská vláda přesouvá vojáky k hranicím s Hongkongem,“ uvedl Trump.

Čínská média k soustřeďování sil v Šen-čenu uvedla, že „tanky jsou připraveny k cvičení“.

Podle komunistického listu Global Times, který zveřejnil videa z přesunu, se má jednat o manévry velkého rozsahu. čínská armáda už před dvěma týdny protestujícím v Hongkongu pohrozila tím, že riskují důsledky.

O možné hrozbě zásahu se spekuluje také proto, že Peking aktuálně označil aktivity demonstrantů v Hongkongu za „téměř teroristické”. Na hranicích se také pohybují čínské milice.

Protesty na letišti policie rozehnala

Letiště v Hongkongu ve středu obnovilo provoz. V předchozích dvou dnech muselo kvůli protestům většinu odletů zrušit.

Protivládní demonstranti zde protestovali pět dní v kuse, v pondělí večer se střetli s policií.

Na letišti do středečního rána místního času přetrvaly tři desítky protestujících, pro které správa letiště vyčlenila dvě zóny. Demonstrace jinde než na určeném místě již soud předběžně zakázal.

  • Masové občanské nepokoje v Hong-Kongu začaly jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny.
  • Postupně přerostly v požadavek na větší demokratičnost politického systému a na odstoupení správkyně Hongkongu Carrie Lamové.
  • Mezi požadavky se objevuje také omezení vstupu turistů z pevninské Číny do Hongkongu.

Policie odsoudila násilnosti manifestantů a uvedla, že velká skupina z nich „obtěžovala a napadla jednoho turistu a jednoho novináře“ čínského státního listu Global Times.

Zatímco mu demonstranti zavazovali ruce, křičel, že podporuje hongkongskou policii, uvedl místní list South China Morning Post. Několik aktivistů uvedlo, že dalšího z mužů považovali za čínského tajného agenta.

V úterý policie nasadila na letišti proti tisícovkám černě oděných manifestantů pepřový sprej a bila je obušky, zadrženo bylo pět lidí.

Čínský státní úřad pro záležitosti Hongkongu a Macaa se sídlem v Pekingu uvedl, že extrémní násilí musí být v souladu se zákonem tvrdě potrestáno.

Úřad zároveň odsoudil „téměř teroristické zločiny“, včetně několika incidentů napadení civilistů a členů policie.

Při protestech na letišti bylo zadrženo pět lidí; počet zadržených přesáhl od června, kdy protesty začaly, 600 lidí. Protesty na letišti začaly 9. srpna. Postupně sílily, až musel být v pondělí přerušen provoz.

Bývalá britská kolonie Hongkong, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, čelí největší politické krizi za desítky let. To, co začalo jako protest proti zákonu o vydávání trestně stíhaných do pevninské Číny, postupně přerostlo v požadavek na větší demokratičnost politického systému. (sfr)