EET: Spor o finanční výnosy. Ministerstvo financí: Výpočet příjmů plynoucích přímo z EET je založen na skutečných datech o inkasu DPH, které na účty finanční správy platí jednotliví plátci s hlavní činností v odvětvích, které pod EET spadají.

Ministerstvo financí nadále trvá na svých odhadech daňových výnosů plynoucích ze zavedení EET. Opozice i představitelé podnikatelů tyto odhady buď zpochybnili, nebo zcela odmítli. Ministerstvo nyní upřesnilo metodiku, pomocí které provedlo výpočty finančních výnosů z elektronické evidence tržeb.

Ministerstvo financí uvedlo, že jeho výpočet příjmů plynoucích přímo z EET je založen na skutečných datech o inkasu DPH, které na účty finanční správy platí jednotliví plátci s hlavní činností v odvětvích, které pod EET spadají.

„Porovnává se tak meziroční změna inkasa DPH u těchto plátců, která je očištěna o autonomní ekonomický růst DPH. V případě DPH to konkrétně znamená, že meziroční autonomní vývoj inkasa je ovlivněn hlavně výdaji na spotřebu domácností a výdaji vlády či minoritními položkami jako jsou kalendářní vlivy a další,“ vysvětlil Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

„Po očištění meziročního skutečného rozdílu, tedy přebytku, inkasa DPH o autonomní růst, včetně pokračujícího vlivu kontrolních hlášení, a minoritní vlivy tak zbývající hodnota reprezentuje vliv EET na inkaso DPH,“ upřesnil.

Oficiální odhady výnosů

Elektronická evidence tržeb (EET) byla spuštěna 1. prosince 2016. Ministerstvo financí letos v září 2018 informovalo, že od svého spuštění přinesla EET do veřejných rozpočtů zhruba 10 miliard korun.

V roce 2017 podle zpřesněných údajů ministerstva financí přinesla EET celkem 4,7 mld. Kč.

V letošním roce (2018) by podle ministerstva měla EET do rozpočtů přinést celkem 11,7 miliardy korun.

V případě spuštění třetí a čtvrté vlny by podle ministerstva měla elektronická evidence tržeb do veřejných rozpočtů přinést příští rok 14,6 miliardy korun.

V roce 2020 by měl výnos dosáhnout 17,5 miliardy korun. Pokud by třetí a čtvrtá vlna spuštěny nebyly, roční přínos EET by měl činit 13,6 miliardy korun.


TABULKA: Vyčíslení daňových přínosů EET a snižování DPH:

zdroj: MF


Tyto odhady buď zpochybnili, nebo absolutně odmítli představitelé opozičních politických stran a podnikatelů. Podle představitele podnikatelů Radomila Bábka nepřinesla EET do rozpočtu ani korunu. (Více o tom čtěte ZDE).

Šéf poslanců TOP 09, Miroslav Kalousek, označil v parlamentní rozpravě odhady ministerstva, respektive Andreje Babiše, o dosavadním celkovém výnosu EET ve výši 10 miliard za „blábolení premiéra Babiše“.

V návaznosti na to předložil procedurální návrh na přerušení projednávání novely zákona o EET až do „okamžiku, než Ministerstvo financí předloží věrohodnou metodiku o výpočtu dopadů elektronické evidence tržeb do rozpočtu“.


RADOMIL BÁBEK, PODNIKATELSKÉ ODBORY:

Počítejte s námi:

  • 10 mld. Kč za období od 1.12.2016 do 31.8.2018, tj. 21 měsíců fungování EET, tedy příjem (podle Babiše) by činil průměrně 480 milionů Kč za měsíc.
  • 14 mld za rok 2019, tj. 12 měsíců s EET, příjem by činil v průměru asi 1,16 miliardy Kč měsíčně.

„Andrej Babiš tak tvrdí, že v roce 2019 vybere prostřednictví EET navíc (!) dva a půl krát více, než v první období.“
„I když pomineme, že nic navíc se nevybralo, pak musíme považovat takové tvrzení za nehoráznost, za drzou lež. Ať to Andrej Babiš doloží, ať dokáže, že si nevymýšlel…“


Nevysledovatelná EET

Někteří kriticky zaměření ekonomové tvrdí, že z analýz vývoje daňového inkasa se přínosy EET nedají jednoznačně vysledovat.

DPH se totiž v roce 2016 a 2017 vyvíjela vůči výběru ostatních daní relativně stejně jako v minulosti. Žádný viditelný skok v růstu DPH ve srovnání s ostatními daněmi z dat není patrný.

Zajímavostí je, že největší meziroční nárůst výběru DPH nastal v letech 2004 a 2005, když přitom v květnu 2004 došlo ke snížení sazby 22 % na 19 %…


TABULKA:


Viditelný nárůst není u dat v minulém, respektive předchozích letech, patrný ani ze srovnání růstu HDP, ani ze srovnání s růstem tržeb v maloobchodě celkem. V maloobchodě by přitom měly narůst přiznané tržby vlivem EET (nově zachycené tržby v důsledku spuštění EET), ale takový nárůst v datech není patrný.

Odpůrci EET také namítají, že růst DPH je z roku na rok značně volatilní, je ovlivňován vratkami, změnami sazeb apod. To vše by nahrávalo spíše skeptickému pohledu vůči jakýmkoliv prokazatelným finančním výnosům ze zavedení EET.

Podle ministerstva financí daňový přínos EET za rok 2017 činil 4,7 mld. Kč. Odpůrci EET z toho vyvozují, že bez existence EET by výběr DPH v roce 2017 činil „pouze“ necelých 376,7 mld. Kč.

Což by znamenalo, že růst výběru DPH za rok 2017 by činil „jen“ 7,8 %. To je prakticky stejný nárůst, jako růst HDP v součtu s vlivem inflace; nebo také růst celkového výběru daně…

Ministerstvo nesouhlasí

Výše uvedenou konstrukci, která zpochybňuje výnosy z EET, však ministerstvo financí odmítlo.

„Porovnávat DPH s HDP není přesné a už vůbec nelze porovnat růst DPH, který činil 5,8 % za rok 2017, s HDP v běžných cenách a zvýšit ho o inflaci. HDP v běžných cenách už je o tuto položku upraveno,“ podotkl Vojtěch za ministerstvo.

„DPH rostlo mnohem rychleji než makroekonomické indikátory, které ho ovlivňují,“ doplnil.


Ministerstvo financí upřesnilo metodiku výpočtu finančních výnosů z EET:

  • Inkaso DPH je ovlivněno makroekonomickými indikátory, jako jsou výdaje domácností na spotřebu, výdaje vládních institucí na spotřebu a další výdaje státu a dále nově zavedeným opatřeními s vlivem na inkaso (v r. 2017 elektronická evidence tržeb včetně souvisejícího snížení sazeb DPH na stravovací služby, pokračující vliv kontrolního hlášení a snížení sazby DPH na noviny a časopisy).
  • Meziroční rozdíl inkasa DPH 2017/2016 na úrovni veřejných rozpočtů činil 32 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst ve výši 9,1 %, což je mnohem vyšší růst, než byl zaznamenán u všech makroekonomických agregátů, které uvádíte.
  • Výdaje domácností na spotřebu a výdaje vládních institucí na spotřebu rostly v roce 2017 o 6,7 %, respektive o 5,4 %.
  • Autonomní růst spotřeby tak přispěl k meziročnímu růstu inkasa DPH částkou cca 22,3 mld. Kč. Tj. na další vlivy zbylo 9,7 mld. Kč.
  • Negativní vliv na inkaso mělo snížení sazby DPH na noviny a časopisy s odhadovaným negativním dopadem pro rok 2017 ve výši -0,4 mld. Kč.
  • Výpočet dopadu zavedení EET byl popsán výše (zahrnuje v sobe i negativní dopad z titulu snížení sazby DPH na stravovací služby, který je odhadován na -0,8 mld. Kč).
  • Jako reziduum pak zbývá částka, kterou přisuzujeme pokračujícímu vlivu kontrolního hlášení.

Dle upřesnění ministerstva financí bylo za dobu existence EET do současnosti zaevidováno více než 7,144 miliardy tržeb v celkové výši přes 2,562 bilionu Kč.

Více o tématu čtěte ZDE:

Podnikatelé i opozice zpochybnili výnosy z EET. Bábek: EET nevynesla na daních ani korunu