Ruský prezident Putin prohlásil, že nechce závodit ve zbrojení
Evropští spojenci v NATO loni zvýšili výdaje na obranu. Dohromady o takřka 11 miliard dolarů. Třetí rok po sobě tak investice do obrany rostou. Rusko naopak výdaje na zbrojení plánuje snížit, oznámil to po znovuzvolení do čela státu Vladimir Putin. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nechce závody ve zbrojení.
Putinova vláda se prý bude soustředit na urovnání sporů se svými partnery a chce se zaměřit na zlepšení školství, zdravotnictví a zvýšení životní úrovně Rusů, napsal server týdeníku Focus.
„Nemáme v úmyslu urychlit jakýmkoli způsobem závody ve zbrojení, právě naopak, budeme rozvíjet konstruktivní vztahy se všemi zeměmi světa,” řekl Putin v pondělí během setkání se svými rivaly z prezidentské volby.
Rusko už podle prezidenta vydalo na zbrojení dost. Zároveň však Putin uvedl, že snížení výdajů na armádu nebude na úkor obranyschopnosti země.
Ruská vláda se nyní podle staronové hlavy státu bude snažit o urovnávání sporů.
„Budeme se snažit vyřešit s našimi partnery všechny sporné politické a diplomatické otázky,“ řekl Putin.
Prezident však také poznamenal, že konstruktivní dialog nezávisí jen na ruské straně.
„Stejně jako v lásce jsou na to potřeba dva, k dialogu jsou zapotřebí také dva,“ citovala agentura TASS jeho slova.
To evropští spojenci v NATO loni zvýšili výdaje na obranu o takřka 11 miliard dolarů.
Každoroční výroční zpráva ukazuje, že počet členských zemí vynakládajících na obranu 2 procenta HDP, jak se státy dohodly, zůstává na pěti z devětadvaceti. Kromě Spojených států, které na spravedlivější sdílení nákladů tlačí především, ještě Estonsko, Řecko, Polsko a Británie. To je stejná skupina jako rok předtím.
Odškrtnout „splněno“ si budou podle Stoltenberga letos moci pravděpodobně nově také Lotyšsko, Litva a Rumunsko, které se hranici blíží a plánují do obrany další investice.
„V letošním roce očekáváme, že osm spojenců splní dvouprocentní hranici,“ uvedl Stoltenberg.
Upozornil ale, že možná důležitějším ukazatelem toho, že evropští členové Aliance berou svůj závazek vážně, je počet zemí, které sice potřebné hranice ještě nedosahují, ale své obranné rozpočty významně navyšují.
„Všichni členové NATO se zavázali pokračovat ve zvyšování výdajů na obranu. Většina z nich již vytvořila plány na to, jak do roku 2024 dosáhnout hranice. A očekáváme, že ostatní budou následovat,“ dodal Stoltenberg.
Spojené státy označily údaje za dobré zprávy, potvrzující trend „udržení Aliance v bezpečí“. „Spojenci investují do budování schopností a zajištění naší kolektivní obrany,“ prohlásila americká vyslankyně při NATO Kay Bailey Hutchinsonová.
České republice patří stále pátá pozice od konce a to i přes prokazatelné zvýšení výdajů na obranu. Předstihlo nás Maďarsko. Zatímco v roce 2016 se kvůli ekonomickému růstu paradoxně výdaje na obranu propadly pod jedno procento HDP (0,96%), loni představoval poměr k hrubému domácímu produktu 1,05 procenta.
Na zvýšení výdajů na obranu se všichni spojenci dohodli po ruské anexi Krymu v roce 2014. Dvě procenta HDP přitom platily v minulosti za standard. V roce 2014 dávali tolik pouze tři spojenci. Letos podle Stoltenberga Aliance očekává, že splní cíl osm spojenců a do roku 2024 dosáhne hranice nejméně 15 zemí.
Rusko utrácí na obranu 5 % HDP ročně a je tak 8. nejvíce zbrojícím státem na světě.V Rusku je také povinná jednoroční vojenská služba. Celosvětově vydávají nejvíce prostředků na obranu USA.
(jaz)
