CBR dospělo k závěru, že dopady brexitu na životní úroveň britských domácností budou s velkou pravděpodobností zanedbatelné.

Nový výzkum, který provedl Centre of Business Research (CBR) na Univerzitě Cambridge Judge Business School, zpochybnil přesnost předpovědí britského ministerstva financí týkajících se dopadů Brexitu na britskou ekonomiku. Podle výzkumu CBR budou dopady jen mírně negativní.

Nová publikovaná studie nazvaná „Jak ekonomové špatně odhadli dopad Brexitu“ předpovídá, že celkové dopady vystoupení Británie z EU budou mít v následujících letech pouze velmi mírné negativní dopady na ekonomický růst Británie. CBR také dospělo k závěru, že dopady na životní úroveň britských domácností budou s velkou pravděpodobností zanedbatelné.

Tyto závěry jsou v ostrém nesouladu s především s odhady britského ministerstva financí.

Studie CBR se podrobně zabývá celou řadou oficiálních předpovědí ekonomických dopadů Brexitu, které byly vydány před a po referendu o vystoupení z EU. Autoři studie dospěli k jednoznačnému závěru, že většina těchto předpovědí a zvláště ty, které vyprodukovalo britské ministerstvo financí, byly chybné.

Většina odhadů negativního dopadu Brexitu totiž modeluje jednorázové zhoršení produktivity výroby v Británii a vážné narušení obchodní výměny s EU, což v praxi zatím nenastalo a velmi pravděpodobně ani nenastane. V každém případě jsou tyto efekty zveličovány a přispívají k predikci ekonomického poklesu v důsledku Brexitu.

Vlastní makroekonomický model zpracovaný CBR na základě dvouleté zkušenosti po hlasování o Brexitu a předpokládající uzavření smlouvy o volném obchodu mezi Británií a EU předpovídá minimální ztrátu v HDP na hlavu pro rok 2030 proti scénáři pokračujícího členství Británie v EU. Předpověď ministerstva financí přitom počítala s poklesem HDP o 6 %.

Autoři studie dodali, že jejich analýza nepodporuje široce sdílený názor, že členství Británie v EU (a předtím v EEC) mělo kladný dopad na britský hospodářský růst. Ve skutečnosti byl britský ekonomicky růst před vstupem do EEC rychlejší než po vstupu.

Skutečnost, že Británie relativně dohnala v tempu růstu nejdynamičtější kontinentální ekonomiky byla dána především jejich podstatným zpomalením v sedmdesátých letech. Například Západní Německo mělo v 50-tých letech průměrný růst HDP 7,97 % ročně a v období let 1960-1973 ještě velmi slušných 4,37 %.

V období let 1973 (vstup Británie do EEC – Evropského hospodářské prostoru) až 1989 zpomalil průměrný růst HDP Západního Německa na 2,05 % ročně.

Nová studie CBR ukazuje, že předpovědi britského ministerstva financí z dubna 2016 byly založeny na chybném odhadu ekonomického dopadu nejistot spojených s vystoupením z EU. Hlavní negativní faktor ekonomického modelu ministerstva financí – pokles produktivity v důsledku přesměrování obchodní výměny směrem od EU k jiným obchodním partnerům – s největší pravděpodobností vůbec neexistuje.

I u dalších studií renomovaných organizací jako OECD a IMF byly odhaleny podobné chyby, i když v menším měřítku. CBR dodává, že ačkoliv jejich model udává minimální dopad Brexitu na růst britského hospodářství v dlouhodobém výhledu, není cílem studie propagovat Brexit, ale poukázat na fakt, že ekonometrie jako vědecké odvětví by neměla podléhat módním náladám a politickým tlakům a měla by se především nestranně soustředit na správné a přesné zhodnocení dostupných ekonomických dat. (mar)