Lidé jsou k lenosti předurčeni biologicky. I při nejnáročnějším pohybu člověk podvědomě kontroluje spotřebu energie a snaží se jí všemožně ušetřit.

Lenost ovládla lidstvo, ale lidé za to nemohou. Na vině je stvořitel, potažmo evoluce. Lidé jsou k lenosti předurčeni biologicky. Prokázala to kanadská studie. Fyziologický systém lidského těla je podle vědců sestaven tak, že i při nejnáročnějším pohybu člověk podvědomě kontroluje spotřebu energie a snaží se jí všemožně ušetřit. Tudíž se vlastně neustále „ulejvá“.

Výzkumníci z Kanady testovali 9 dobrovolníků, kteří nosili speciální dlahy. Ty měly ztížit a zároveň monitorovat jejich běžný denní pohyb.

Při testech se posléze ukázalo, že každý z dobrovolníků v následujících minutách pracoval především na tom, jak změnit svůj obvyklý styl chůze tak, aby k ní potřeboval co nejméně energie. I přes měnící se pohybové návyky byla ale taková úspora energie malá, její ekvivalent se podle vědců rovnal asi jednomu burskému oříšku.

Nicméně lze předpokládat, že člověk by při životě s neustálou fyzickou zátěží změnil postupně za delší dobu zcela svůj způsob chůze a ušetřil by energie více.

Tým Univerzity Simona Frasera tvrdí, že lidský nervový systém neustále řídí pohyby a udržuje skrze ně nízkou spotřebu energie. Závěry studie, které publikoval v magazínu Current Biology, podle něho naznačují, že člověk je stvořen tak, aby k plnění úkolů vynakládal již podvědomě co možná nejmenší úsilí.

„Odhalili jsme fyziologický základ lenosti. Prokázali jsme, že i při tak automatické činnosti jako je chůze, nervový systém podvědomě monitoruje spotřebu energie a průběžně znovu optimalizuje pohybové stereotypy a vzory. Neustále se snaží pohybovat se co ‚nejšetrněji‘,“ vysvětlil doktor Max Donelan.

Dokonce i když si jde člověk zaběhat, tvrdí vědci, jeho mozek zároveň neustále pracuje v pozadí opět na tom, aby jeho pohyby byly co možná nejefektivnější.

„To je veskrze špatná zpráva pro ty, kteří příliš mnoho jedí,“ dodal Donelan.

Další vědecké práce se budou podle něho zabývat pochopením procesu, díky němuž na úspoře energie spolupracují v těle tisíce buněk v rámci nervového a pohybového systému. (sfr)