Výdaje na zbrojení Evropy rostou nejvíce za posledních 30 let. (Ilustrační foto)
Vojenské výdaje ve světě loni vzrostly po očištění o inflaci o 3,7 procenta na 2,24 bilionu dolarů (47,9 bilionu korun). Stoupají již osmý rok v řadě. Výdaje v Evropě meziročně stouply nejvíc za posledních nejméně 30 let, především kvůli válce na Ukrajině stouply loni o 13 procent.
Víc než polovina celkových výdajů, 56 procent, připadá na Spojené státy, Čínu a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
Země západní a střední Evropy v loňském roce utratily za zbrojení 345 miliard dolarů (7,4 biliony korun). Poprvé utratily víc než v roce 1989, kdy skončila studená válka.
Ruská invaze na Ukrajinu měla přímý dopad na rozhodnutí o navýšení těchto výdajů. Ze stejného důvodu se jejich růst očekává i letos.
O více než třetinu své výdaje na zbrojení zvýšilo Finsko, o zhruba desetinu také Švédsko a Polsko.
Ukrajina loni na armádu vynaložila 44 miliard dolarů (942 miliard korun), více než šestinásobek výdajů z roku 2021. Vojenské výdaje loni na Ukrajině představovaly 34 procent hrubého domácího produktu.
Rusko v loňském roce na armádu a zbraně poslalo ani 86,4 miliardy dolarů (1,85 bilionu korun), což je asi 4,1 procenta tamního domácího produktu. Moskva na obranu státu, která je největší položkou ruských vojenských výdajů, loni vynaložila o třetinu víc prostředků, než původně plánovala.
Spojené státy zůstávají i přes vysokou inflaci zdaleka největším světovým vojenským investorem. Výdaje ve výši 877 miliard dolarů (18,8 bilionu korun) tvoří 39 procent veškerých světových prostředků na vojenské účely a jsou třikrát vyšší než výdaje Číny, která je na druhém místě.
Spojené státy poskytly Ukrajině na obranu před ruskou agresí téměř 20 miliard dolarů (428 miliard korun). Jedná se o zatím nejvyšší částku poskytnutou kteroukoliv zemí jedinému příjemci od konce studené války. I tak tato suma představuje pouze 2,3 procenta loňských amerických vojenských výdajů.
Na čtvrtém místě dle výše vojenských výdajů je Indie s meziročním nárůstem o šest procent, na páté pozici je Saúdská Arábie s nárůstem o 16 procent. (at)
