Válka na Ukrajině, rostoucí napětí mezi velmocemi a nové bezpečnostní hrozby vedou státy k masivnímu zvyšování výdajů na obranu. Za jediný rok vydalo lidstvo na armády a vojenské účely 2,887 bilionu dolarů (v přepočtu 64,2 bilionu Kč). Co tato částka znamená v přepočtu na obyvatele planety a co by za ni bylo možné vybudovat v civilním světě?
V Evropě zuří válka a bezpečnostní situace ve světě se v posledních letech výrazně zhoršila. Evropské státy začaly rychle navyšovat vojenské rozpočty, nakupovat zbraně a munici, obnovovat vojenské kapacity a investovat do obranného průmyslu. Spojené státy přitom vydávají na obranu dlouhodobě mimořádné částky a Čína pokračuje v rozsáhlé modernizaci své armády.
Zbrojení se však netýká pouze největších světových mocností. Výrazně rostou také výdaje řady dalších zemí, které reagují na geopolitické napětí, regionální konflikty či obavy z budoucího vývoje.
Celkové globální vojenské výdaje dosáhly v roce 2025 podle nejnovějších údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) přibližně 2,887 bilionu dolarů. Jde o nejvyšší částku v historii sledování a zároveň o jedenáctý nepřetržitý rok růstu.
Meziročně se globální výdaje zvýšily o 2,9 % v reálném vyjádření. Za posledních deset let vzrostly o 41 %. Na vojenské účely tak svět v roce 2025 vynaložil částku odpovídající přibližně 2,5 % globálního HDP.
Spojené státy dominují, Evropa rychle dohání
Vojenské výdaje jsou mezi státy rozděleny velmi nerovnoměrně. Pět největších vojenských rozpočtů světa – USA, Čína, Rusko, Německo a Indie – představovalo v roce 2025 dohromady 58 % celosvětových výdajů.
Největším vojenským spenderem zůstávají Spojené státy, které v roce 2025 vydaly 954 miliard dolarů, tedy přibližně třetinu světového součtu. Čínské výdaje dosáhly odhadovaných 336 miliard dolarů a ruské 190 miliard dolarů.
Zatímco americké výdaje meziročně reálně poklesly o 7,5 %, Čína zvýšila vojenský rozpočet o 7,4 % a Rusko o 5,9 %. Pokles amerických výdajů souvisel především s omezením mimořádného financování vojenské pomoci, které bylo v předchozích letech poskytováno nad rámec běžného rozpočtu.
Výrazně se mění také postavení evropských zemí. Německo se dostalo na čtvrté místo světového žebříčku, když jeho vojenské výdaje vzrostly meziročně o 24 % na 114 miliard dolarů. Polsko zvýšilo výdaje o 23 % na 46,8 miliardy dolarů a Španělsko dokonce o 50 % na 40,2 miliardy dolarů.
Vojenské výdaje celé Evropy dosáhly v roce 2025 celkem 864 miliard dolarů, což představuje meziroční růst o 14 %. Evropské členské země NATO vydaly 559 miliard dolarů.

Zdroj: SIPRI, Military Expenditure Database, duben 2026. U některých zemí jsou údaje odhady.
Česko se v celosvětovém žebříčku umístilo na 39. místě s vojenskými výdaji ve výši přibližně 7,1 miliardy dolarů.
Rozložení vojenských výdajů ukazuje, že se nejedná pouze o soutěž několika velmocí. Zbrojení se stává významnou ekonomickou prioritou také v Evropě a v dalších regionech, kde státy reagují na rostoucí bezpečnostní rizika.
Zvlášť výrazný je případ Ukrajiny, která v roce 2025 vydala na obranu odhadem 84,1 miliardy dolarů. Tato částka odpovídala přibližně 40 % ukrajinského HDP.
Kolik by připadlo na každého obyvatele Země?
Globální vojenské výdaje roku 2025 odpovídají přibližně 352 dolarům na každého obyvatele planety. Pokud by se místo financování armád celá tato suma hypoteticky rozdělila mezi lidi, čtyřčlenná rodina by získala přibližně 1 408 dolarů a pětičlenná rodina 1 760 dolarů.
Nejde samozřejmě o reálný návrh přerozdělování peněz. Vojenské výdaje mají své bezpečnostní důvody a jednotlivé země čelí zcela odlišným hrozbám. Přepočet však názorně ukazuje rozsah částky, kterou lidstvo každoročně vynakládá na svou vojenskou bezpečnost.
Podle SIPRI představovaly vojenské výdaje v roce 2025 v průměru 6,9 % vládních výdajů jednotlivých zemí. Globální podíl vojenských výdajů na HDP dosáhl 2,5 %, nejvyšší hodnoty od roku 2009.
Co by se za 2,9 bilionu dolarů mohlo postavit?
Nejlépe lze velikost globálních vojenských výdajů představit na konkrétních stavbách. Pokud bychom celou částku hypoteticky věnovali výhradně na výstavbu nových nemocnic nebo škol, výsledky by byly mimořádné.
Nemocnice
Při ilustrativní ceně 150 milionů dolarů za jednu novou velkou nemocnici by bylo možné financovat přibližně 19 200 nemocnic.
Při nákladech 100 až 200 milionů dolarů za nemocnici by se počet pohyboval přibližně mezi 14 400 a 28 900 novými nemocnicemi.
Pro srovnání, podle stavebních benchmarků Gordian dosahovala průměrná cena výstavby nemocničních budov v USA v roce 2025 přibližně 451 dolarů za čtvereční stopu. Modelová nemocnice o rozloze zhruba 330 tisíc čtverečních stop by tedy odpovídala stavební ceně přibližně 150 milionů dolarů.
Školy
Při orientační ceně 75 milionů dolarů za jednu novou školu by globální vojenské výdaje financovaly přibližně 38 500 škol.
Podle velikosti a standardu školy by se při cenách 50 až 100 milionů dolarů za projekt jednalo zhruba o 29 tisíc až 58 tisíc nových škol.
Pro představu: údaje o nových školách v americké Severní Karolíně za rok 2025 ukazují průměrné náklady přibližně 51 milionů dolarů na jednu novou základní školu a přibližně 105 milionů dolarů na jednu novou střední školu. Jde o omezený vzorek realizovaných projektů, nikoliv univerzální světové ceny.
Propočty jsou jen ilustrativní. Předpokládají, že by veškeré globální vojenské výdaje byly převedeny na výstavbu. Náklady na nemocnice a školy se výrazně liší podle země, velikosti, vybavení, pozemků a místních stavebních cen. Částky nezahrnují následný provoz, personál, údržbu a další dlouhodobé náklady.
Stejná suma by zároveň umožnila učinit mimořádný pokrok v dalších civilních oblastech, například v zásobování pitnou vodou, energetické infrastruktuře, výzkumu a vývoji nových technologií, zdravotnictví, vzdělávání či boji proti extrémní chudobě.
Zbrojení mění ekonomické priority světa
Globální vojenské výdaje dosahující téměř 2,9 bilionu dolarů nejsou pouze statistickým údajem. Ukazují, jak zásadně se mění ekonomické priority jednotlivých států i celého světa.
Evropa se po desetiletích relativně nižších vojenských výdajů vrací k masivnímu investování do obrany. Spojené státy zůstávají největší vojenskou mocností, Čína rychle modernizuje své ozbrojené síly a další státy zvyšují rozpočty v reakci na konflikty, geopolitické soupeření a nejistotu ohledně budoucího bezpečnostního vývoje.
Zbrojení má přirozeně svou ekonomickou logiku. Státy se snaží chránit své území, obyvatele, infrastrukturu a strategické zájmy. Vojenské výdaje proto nelze jednoduše považovat za peníze utracené bez užitku.
Současně však představují obrovské množství finančních prostředků, které nemohou být ve stejném okamžiku využity na jiné účely. Každoročně se tak rozhoduje o tom, jakou část ekonomických zdrojů lidstvo věnuje bezpečnosti, vojenské síle a přípravě na případné konflikty – a jakou část ponechá pro civilní rozvoj.
Svět dnes vydává na vojenské účely téměř tři biliony dolarů ročně. A toto číslo vypovídá nejen o síle armád, ale také o stavu současné geopolitiky, obavách států a ekonomických prioritách lidstva.





