Deficit státního rozpočtu ČR se na konci října propadl už na 231 miliard korun.

Hospodaření státního rozpočtu ČR skončilo na konci října deficitem ve výši 230,9 mld. Kč, což je 74,5 % celoročního plánu ve výši 310 mld. Kč. Příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 2,8 % (tj. o 48,2 mld. Kč). Celkové výdaje na konci října meziročně vzrostly o 95,9 mld. Kč (tj. o 5 %).

Informovalo o tom Ministerstvo financí ČR.

Bilance příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů dosáhla kladné hodnoty. Po očištění od tohoto vlivu činil schodek 243,4 mld. Kč a meziročně vzrostl o 68,4 mld. Kč.

Na konci loňského října dosáhl deficit státního rozpočtu výše 183,1 mld. Kč. Letos na konci října tak deficit meziročně narostl o 47,8 mld. Kč.

Příjmy státního rozpočtu

Příjmy státního rozpočtu meziročně vzrostly o 2,8 % (tj. o 48,2 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 2,2 mld. Kč (+0,3 %). Snížení podílu státu na výnosech daně z přidané hodnoty a z příjmů právnických a fyzických osob o 2,55 procentního bodu ve prospěch obcí a krajů mělo na konci října dopad ve výši 27,8 mld. Kč.

Po odečtení vlivu této zákonné úpravy a výběru dočasně zavedené daně z neočekávaných zisků (-27,3 mld. Kč) dosáhl růst daňových výnosů 6,9 % (+57,3 mld. Kč). Vzrostl i výběr pojistného (+6,5 %, +43,2 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (+15,5 %, +17,4 mld. Kč) navýšené zejména prostředky víceletého finančního rámce 2021–2027 (+15,1 mld. Kč).

Z nedaňových a kapitálových příjmů naopak výrazněji klesly příjmy státního rozpočtu z prodeje emisních povolenek plánované od roku 2026 z velké části jako zdroj příjmů Státního fondu životního prostředí ČR a převody z fondů státních podniků.

Do inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+7 %, +8,1 mld. Kč) se v meziročním srovnání promítl hlavně růst mezd a platů. Na úrovni veřejných rozpočtů (tj. bez zohlednění změny rozpočtového určení daní v roce 2026) inkaso rostlo o 11,3 %.

Na inkaso daně z příjmů právnických osob (+1,5 %, +2,7 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+23,4 %, +2,5 mld. Kč), mělo pozitivní vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2025 splatné v roce 2026 a zaplacené zálohy.

Na úrovni veřejných rozpočtů (tj. bez zohlednění změny rozpočtového určení daní v roce 2026) rostlo inkaso daně z příjmů právnických osob o 5,6 % a inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky o 25,4 %.

Daň z neočekávaných zisků ve výši 5,5 mld. Kč (-27,3 mld. Kč) byla účinná do konce roku 2025, tedy inkaso v tomto roce již není ovlivněno zálohami na tuto daň, ale pouze vyrovnáním daně za rok 2025 se splatností ve 2. pololetí tohoto roku.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce nejvíce dotčeny zvýšením minimálního vyměřovacího základu pro výpočet odvodu sociálního pojištění u osob samostatně výdělečně činných z 35 % průměrné mzdy na 40 %.

S účinností od 1. července 2026 došlo zároveň k navrácení minimálního vyměřovacího základu na úroveň roku 2025. Rozdíl mezi vyššími zálohami zaplacenými v 1. pololetí 2026 a nově stanovenou výší je považován za přeplatek na pojistném, který lze na žádost vrátit nebo zohlednit při ročním zúčtování. Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,5 % (+43,2 mld. Kč) zejména zásluhou růstu mezd a platů.

Do inkasa daně z přidané hodnoty (+3,6 %, +12,2 mld. Kč) se pozitivně promítá růst nominálních výdajů domácností. Na úrovni veřejných rozpočtů (tj. bez zohlednění změny rozpočtového určení daní v roce 2026) inkaso rostlo o 7,7 %.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+1,1 %, +1,6 mld. Kč) meziročně vzrostlo zejména díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků (+4,1 %, +2,1 mld. Kč) a spotřební dani z lihu (+4,9 %, +0,3 mld. Kč).

Meziroční růst inkasa těchto komodit odráží zejména zvýšení sazby spotřební daně. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů meziročně pokleslo (-1,4 %, -1 mld. Kč), neboť se zde projevilo prominutí části spotřební daně z nafty, aplikované v průběhu měsíců dubna až července. Prominutí části této daně za měsíc říjen se projeví v hotovostním inkasu až v prosinci. V případě ostatních spotřebních a energetických daní zůstává inkaso přibližně na úrovni loňského roku.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 95,9 mld. Kč (+5,0 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+4 %, +70,0 mld. Kč) tažený především financováním sociálních věcí a politiky zaměstnanosti (+29,2 mld. Kč), odvody do rozpočtu Evropské unie (+21,2 mld. Kč), dočasně navýšenou platbou veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce (+18,2 mld. Kč), růstem výdajů na platy v organizačních složkách státu (+11,7 mld. Kč), neinvestiční částí výdajů na obranu (+10,3 mld. Kč) a obsluhou státního dluhu (+8,6 mld. Kč).

Ukončené financování nepedagogické práce v regionálním školství ze strany státu je od počátku tohoto roku kompenzováno změnou rozpočtového určení daní ve prospěch obcí a krajů. Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 26 mld. Kč (+15,1 %).

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+3,5 %, +26,9 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+3,0 %, +18 mld. Kč). Do jejich výše se promítá letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 3,1 %. Z dalších dávek nejvíce vzrostly podpory v nezaměstnanosti (+49,5 %, +6,2 mld. Kč) navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti, nemocenské (+8,3 %, +2,5 mld. Kč) odvislé především od růstu mezd a platů a příspěvek na péči (+6,4 %, +2,5 mld. Kč).

Naopak o 1,8 mld. Kč klesly ostatní dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, proběhlo do července 2026 přechodné období a objem její výplaty dosáhl 8,4 mld. Kč. Nahrazené dávky klesly o 10,9 mld. Kč. Čerpání ostatních dávek nevybočuje od vývoje předchozího roku.

Výrazněji vzrostly i odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie (+44,7 %, +21,2 mld. Kč). Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie a zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů. (sfr)