Eurofederalista a evropský integrátor, Miloš Zeman, vzápětí po převzetí funkce prezidenta ČR vyvěsil (duben 2013) na Pražském hradě vlajku Evropské unie a nechal si k tomu zahrát evropskou hymnu.

Boj o Hrad začíná. Za favorita minimálně na postup do 2. kola je všeobecně považován současný prezident Miloš Zeman, jenž vede jak v průzkumech veřejného mínění, tak podle kurzů sázkových kanceláří. Jeho skutečné postoje k některým zásadním politickým otázkám jsou však nejasné. 

Zeman je v poslední době považován za protiunijního politika a podporu mu proto vyslovila například i protiunijní Okamurova SPD. Ve skutečnosti je však postoj Miloše Zemana vůči EU rozporuplný a nejasný.

Zeman sice podporuje referendum o vystoupení z EU (čímž frustruje všechny europeisty, neboť ti se obávají, že by veřejnost mohla v referendu říci unii NE), ale současně podporuje setrvání Česka v EU.

Zeman se označil za zastánce zákona o obecném referendu s tím, že by podpořil případné hlasování o vystoupení ČR z Evropské unie. Zároveň však zdůraznil, že by hlasoval proti. Jako důvod uvedl například eurodotace. Jen blázen se prý vzdává tak velkého množství peněz, jaké dnes Česko z Unie dostává.

Nejasný postoj k euru

Nejasný je i jeho skutečný názor na přijetí eura, respektive na vstup Česka do eurozóny. Ještě v roce 2015 Zeman žádal urychlení procesu přijetí eura. Dokonce k tomu v květnu 2015 svolal do Lán mimořádnou schůzku na nejvyšší úrovni. Schůzky se účastnili premiér Bohuslav Sobotka, ministr financí Andrej Babiš a guvernér České národní banky Miroslav Singer.

Loni však už Zeman přijetí eura podmiňoval odchodem Řecka z eurozóny.

„Není dobré, aby český daňový poplatník platil řecké dluhy,“ prohlásil Zeman s tím, že bez vyloučení Řecka z eurozóny by přijetí eura odporovalo českým národním zájmům.

Následně pak prokázal, že problematice příliš nerozumí, neboť přijetí eura fakticky označil za formalitu. Na Žofínském fóru přirovnal zavedení společné měny k existenci „různých stupnic“, kterými lze popsat teplotu. Euro by podle něho znamenalo pouze změnu měřítka, jakým popsat ekonomické jevy. Zavedení eura by proto nijak neuškodilo české suverenitě, zdůraznil Zeman.

Nejaktuálnější Zemanův názor na otázku přijetí eura není známý. V předvolební kampani Zeman nereagoval na otázky médií a do veřejných debat s ostatními kandidáty nechodil.

Kandidáti pro a proti

Mezi ostatními kandidáty na funkci prezident jich část z nich přijetí eura podporuje, část je tvrdě proti.

Ve prospěch přijetí eura se vyslovili Jiří Drahoš, Michal Horáček, Pavel Fischer, Vratislav Kulhánek a Marek Hilšer. Naopak, proti euru jsou jednoznačně Mirek Topolánek, Jiří Hynek a Petr Hannig.

Drahoš tvrdí, že by současná vláda měla zahájit „seriózní debatu o přijetí eura“. S tím, že realistické doba, aby euro případně na konci svého mandátu mohla přijmout. Podotkl však také, že k přijetí eura je potřeba přesvědčit občany z nichž 80 procent euro nechce….

Horáček uvedl, že Česká republika musí přijmout euro, „protože jsme se rozhodli, když jsme hlasovali o vstupu do EU“

Termín přijetí eura však neuvedl, neboť jde podle něho čistě o politické rozhodnutí. Myslí si, že to nebude dříve než za šest let.

Kulhánek se domnívá, že ČR může euro přijmout za pět let.

Hilšer tvrdí, že by ČR měla přijmout společnou měnu v situaci, „kdy bude jasné, že nás to nebude poškozovat“.

Proti euru je naopak Topolánek. Ten prohlásil, že pokud bude Česko schopné držet vlastní měnovou stabilitu, tak euro nepotřebuje.

Kritičtí vůči euru jsou i Hynek s Hannigem.

Podle Hynka je euro ve velmi špatné kondici. Varoval, že pro občany by přijetí eura mohlo znamenat, že by muselo hradit dluhy Řecka, Itálie a jiných zemích.

Za nevýhodu eura označil to, že si stát nemůže řídit vlastní ekonomiku a ztrácí část své suverenity.

Hannig se domnívá, že zavedení eura v Česku by znehodnotilo důchody, platy a úspory. (sfr)