Mýtus o bezpečnosti kryptoměn dostal další úder. Severokorejští hackeři opět připravili majitele kryptoměn o miliardy dolarů.

Mýtus o bezpečnosti kryptoměn dostává další úder. Severokorejští hackeři opět připravili majitele kryptoměn o miliardy dolarů. Kryptoměny měly původně představovat bezpečnější a nezávislejší alternativu ke klasickým penězům a bankovnímu systému. Realita posledních let však ukazuje také odvrácenou stranu digitálních peněz, jež jaksi mimoděk vytvořily zcela novou oblast sofistikované kriminality.

Zastánci kryptoměn zdůrazňují decentralizaci, kryptografické zabezpečení a nezávislost na státních institucích.

Realita posledních let však ukazuje také odvrácenou stranu digitálních peněz. Hackerské útoky, podvody, zneužívání přístupových údajů a napadení kryptoměnových burz připravují jejich držitele o obrovské částky.

Nejnovější případy navíc ukazují, že za útoky stále častěji stojí státem podporované skupiny, které disponují mimořádnými technologickými možnostmi a využívají také umělou inteligenci.

Severokorejská operace FaceStealer: Ukradená identita, falešné videohovory a umělá inteligence

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) 12. listopadu 2026 informoval o rozsáhlé hackerské kampani severokorejských útočníků, kteří během posledních 18 měsíců odcizili kryptoměny v hodnotě přesahující 400 milionů dolarů. Podle amerického ministerstva spravedlnosti jde o operaci označovanou jako FaceStealer, která cílila především na osoby působící v kryptoměnovém a technologickém sektoru a také na vývojáře otevřeného softwaru.

Zvláštností této operace je způsob, jakým hackeři získávali důvěru svých obětí. Nešlo primárně o klasické prolomení zabezpečení kryptoměnové burzy nebo přímý útok na blockchain.

Útočníci využívali ukradené komunikační účty skutečných lidí, jejichž prostřednictvím rozesílali pozvánky na videokonference. Oběti se tak domnívaly, že komunikují se známými nebo obchodními partnery.

Během videohovorů se objevovala fingovaná technická závada, například problém se zvukem. Oběť dostala nabídku na její odstranění prostřednictvím odkazu nebo instalace údajného opravného programu.

Ve skutečnosti si však do počítače instalovala škodlivý software, který útočníkům umožňoval získávat přístup k jejím datům, účtům a kryptoměnovým aktivům.

Hackeři navíc využívali nahrané videozáznamy skutečných osob a také deepfake videa vytvořená pomocí umělé inteligence. FBI v rámci vyšetřování zabavila více než 900 videozáznamů pořízených z webkamer obětí.

Získané přístupy přitom útočníci nemuseli využít okamžitě. V některých případech začali s krádežemi až po několika měsících, někdy dokonce po více než roce.

Americké úřady zároveň oznámily zabavení cloudové infrastruktury používané při této operaci. Podle FBI představuje FaceStealer rostoucí hrozbu nejen pro držitele kryptoměn, ale také pro bezpečnost celého dodavatelského řetězce otevřeného softwaru.

Další severokorejská operace: Z burzy Binance zmizelo přes šest miliard dolarů

Ještě větší rozměr má samostatný hackerský útok na kryptoměnovou burzu Binance z 29. října 2026. FBI za něj rovněž obvinila severokorejskou hackerskou skupinu, kterou označuje jako TraderTraitor.

Podle FBI bylo z burzy odcizeno více než šest miliard dolarů v digitálních aktivech. Analytická společnost Chainalysis odhadla rozsah útoku přibližně na 6,4 miliardy dolarů a označila jej za největší krádež kryptoměn v dosavadní historii.

Na rozdíl od operace FaceStealer se zde útočníci zaměřili přímo na kryptoměnovou infrastrukturu. Odcizená aktiva začali následně převádět především do etheru (ETH), tedy kryptoměny spojené s blockchainovou sítí Ethereum.

Dalším krokem bylo jejich rozdělování a přesouvání prostřednictvím decentralizovaných finančních služeb a směnáren, které mohou komplikovat sledování původu prostředků.

Případ současně ukazuje, že blockchainové transakce sice zůstávají veřejně zaznamenané a mohou být zpětně analyzovány, ale vypátrání a skutečné navrácení odcizených aktiv je podstatně složitější.

Americké úřady oznámily, že společnými zásahy se soukromými společnostmi a poskytovateli kryptoměnových služeb se podařilo zmrazit více než 2,7 miliardy dolarů z odcizených prostředků. Ministerstvo spravedlnosti USA následně získalo soudní povolení k zabavení nebo zadržení více než 1,2 miliardy dolarů.

Jde však o různé fáze zajišťování odcizených aktiv, nikoliv o částky, které již byly vráceny poškozeným. Vyšetřování a pokusy o vypátrání dalších prostředků pokračují.

Obě severokorejské operace je nutné rozlišovat. Zatímco FaceStealer využíval především sociální manipulaci, falešné identity a škodlivý software, útok TraderTraitor zasáhl přímo kryptoměnovou burzu Binance.

Bybit: Největší dosavadní krádež kryptoměn před říjnovým útokem na Binance

Útok na Binance nebyl prvním případem, kdy se severokorejským hackerům podařilo odcizit obrovské množství digitálních aktiv z významné kryptoměnové platformy.

V únoru 2025 byla napadena kryptoměnová burza Bybit. Útočníci získali kontrolu nad jednou z jejích takzvaných studených peněženek (cold wallet), které slouží k uchovávání kryptoměn mimo trvale připojené internetové prostředí.

Z burzy následně odcizili přibližně 1,5 miliardy dolarů v digitálních aktivech, především v etherech a dalších tokenech navázaných na jeho ekosystém.

FBI připsala útok severokorejské skupině TraderTraitor. Podle dostupných informací útočníci zneužili proces schvalování transakce a manipulovali s rozhraním používaným při správě kryptoměnové peněženky.

Zajímavé je především to, kdo nakonec nesl finanční následky. Odcizené prostředky pocházely z peněženky spravované samotnou burzou, nikoliv z individuálních peněženek tisíců zákazníků. Bybit následně během 72 hodin doplnil chybějící rezervy a nezávislý audit potvrdil, že zákaznická aktiva jsou opět kryta v poměru 1:1.

Ztrátu tedy neměli přímo nést jednotliví zákazníci. Finanční zátěž dopadla především na burzu, která musela zajistit náhradu odcizených aktiv.

Ronin Network: Okradení uživatelé se nakonec dočkali náhrady

Jiný průběh měla krádež z března 2022, při níž hackeři napadli síť Ronin, spojenou s populární blockchainovou hrou Axie Infinity.

Útočníci získali kontrolu nad pěti z devíti validačních uzlů, které schvalovaly transakce v síti. Díky tomu dokázali autorizovat neoprávněné výběry z takzvaného Ronin Bridge, který umožňoval převody digitálních aktiv mezi různými blockchainy.

Odcizeno bylo 173 600 etherů a 25,5 milionu dolarů v kryptoměně USDC. Celková hodnota ukradených aktiv v době útoku přesahovala 620 milionů dolarů.

V tomto případě byli bezprostředně postiženi přímo jednotliví uživatelé, kteří měli v systému uložené své kryptoměny. Provozovatel sítě, společnost Sky Mavis, se však rozhodl vzniklou škodu nahradit.

Část financování měla zajistit investiční podpora vedená burzou Binance, nakonec však společnost podle vlastního vyjádření doplnila potřebné prostředky především z vlastní rozvahy a prostředků zakladatelů.

V červnu 2022 síť Ronin oznámila obnovení provozu a plné krytí uživatelských prostředků v poměru 1:1. Zákazníci tak nakonec o své prostředky nepřišli, přestože v okamžiku krádeže byly jejich kryptoměny skutečně odcizeny.

Coincheck: Z japonské burzy zmizelo přes půl miliardy dolarů

Dalším významným případem byla krádež z japonské kryptoměnové burzy Coincheck v lednu 2018. Hackeři tehdy odcizili 526,3 milionu tokenů NEM (XEM), jejichž hodnota v době útoku dosahovala přibližně 530 milionů dolarů.

Tentokrát byly napadeny prostředky zákazníků uložené v online peněžence burzy. Útok tak přímo ohrozil majetek přibližně 260 000 zákaznických účtů.

Coincheck následně oznámil, že postiženým klientům poskytne finanční náhradu z vlastních prostředků. Kompenzace byla vyplacena v japonských jenech podle předem stanoveného kurzu za jeden odcizený token.

Ani v tomto případě tedy zákazníci nakonec nenesli celou finanční ztrátu. Náhradu však neposkytl žádný automatický systém pojištění kryptoměnových vkladů, nýbrž samotný provozovatel burzy.

Kdo vlastně přichází o ukradené kryptoměny?

Uvedené případy ukazují důležitý rozdíl mezi samotnou krádeží digitálních aktiv a konečnou finanční ztrátou jejich vlastníka.

Pokud hacker napadne burzu nebo jiného správce kryptoměn, mohou být bezprostředně odcizeny prostředky, které patří zákazníkům. O tom, zda zákazníci nakonec skutečně přijdou o svůj majetek, však rozhoduje také finanční situace a ochota provozovatele vzniklou škodu nahradit.

Bybit, Ronin i Coincheck nakonec dokázaly zákaznická aktiva doplnit nebo kompenzovat. Nelze z toho ale vyvozovat, že kryptoměnové burzy mají obecnou povinnost nahrazovat všechny hackerské ztráty. Neexistuje ani univerzální systém ochrany srovnatelný s evropským pojištěním bankovních vkladů.

Ještě závažnější může být situace individuálního držitele kryptoměn, který používá vlastní digitální peněženku. Pokud útočník získá jeho privátní klíč a převede kryptoměny na jinou adresu, může být transakce prakticky nevratná.

Blockchain nerozlišuje mezi převodem uskutečněným skutečným majitelem a převodem provedeným zlodějem, který získal jeho přístupové údaje.

Vlastník se může pokusit prostředky vypátrat, požádat burzy o jejich zmrazení nebo se obrátit na policii. Automatický nárok na náhradu však nemá.

Právě zde se projevuje jeden z největších rozdílů oproti klasickému bankovnictví. Bankovní vklad představuje pohledávku klienta vůči bance. Pokud někdo ukradne peníze z bankovních provozních prostředků, neznamená to automaticky, že zanikne pohledávka vkladatele.

V Evropské unii navíc existuje systém pojištění způsobilých bankovních vkladů do 100 000 eur na jednoho vkladatele u jedné banky.

U vlastní kryptoměnové peněženky však člověk fakticky přebírá také úlohu správce svého majetku. Pokud ztratí přístupové klíče nebo mu je někdo odcizí, nemusí existovat žádná instituce, která by mu pomohla ztrátu napravit.

Bitcoin, ethereum, stablecoiny. Které kryptoměny jsou nejčastěji terčem útoků?

Jednoznačně určit nejčastěji kradenou kryptoměnu není jednoduché. Dostupné statistiky totiž rozlišují mezi počtem hackerských incidentů, počtem napadených peněženek, finanční hodnotou odcizených aktiv a jednotlivými blockchainovými sítěmi.

Podle analytické společnosti Chainalysis bylo v roce 2025 z kryptoměnového ekosystému odcizeno více než 3,4 miliardy dolarů. Samotný útok na Bybit představoval přibližně 1,5 miliardy dolarů.

Významnou část krádeží tvoří také útoky na individuální peněženky. Chainalysis v roce 2025 evidoval přibližně 158 000 případů kompromitovaných osobních peněženek, které se týkaly nejméně 80 000 unikátních obětí. Celková hodnota prostředků odcizených individuálním držitelům dosáhla podle odhadu 713 milionů dolarů.

Z hlediska jednotlivých aktiv se významně uplatňují především bitcoin (BTC) a ethereum (ETH). Bitcoin představuje značnou část hodnoty odcizené z osobních peněženek, zatímco ethereum je častým cílem útoků kvůli rozsáhlému ekosystému decentralizovaných aplikací, burz a finančních služeb.

Zajímavou kategorii představují také stablecoiny, například Tether (USDT) a USD Coin (USDC). Jejich hodnota je navázána na americký dolar, takže nepodléhají tak výrazným cenovým výkyvům jako bitcoin nebo ethereum.

Právě jejich likvidita a relativní cenová stabilita je však činí atraktivními také pro pachatele, kteří potřebují přesouvat a ukrývat výnosy z krádeží.

V případě osobních peněženek zaznamenal Chainalysis v roce 2025 také přibližně 26 500 obětí na síti Solana. Z hlediska míry napadení přepočtené na počet aktivních peněženek patřily mezi rizikovější sítě Ethereum a Tron.

Nejde tedy pouze o problém jedné konkrétní kryptoměny. Rizika se týkají prakticky celého digitálního ekosystému.

Bezpečnost blockchainu není totéž co bezpečnost majetku jeho vlastníka

Zastánci kryptoměn často zdůrazňují jejich decentralizovanou povahu. Blockchain skutečně umožňuje evidovat a ověřovat transakce bez centrální banky nebo jiné instituce, která by celou síť řídila. Kryptografické zabezpečení navíc výrazně komplikuje neoprávněné zásahy do samotné databáze transakcí.

To však neznamená, že jsou automaticky bezpečné také všechny služby a zařízení, prostřednictvím kterých lidé s kryptoměnami nakládají.

Krádež nemusí vyžadovat prolomení samotného blockchainu. Často stačí získat přístup k privátnímu klíči, napadnout kryptoměnovou burzu, zneužít chybu v softwaru nebo přesvědčit uživatele, aby sám poskytl útočníkovi potřebné údaje.

Decentralizace navíc znamená, že neexistuje centrální instituce, která by automaticky rušila podvodné transakce nebo garantovala náhradu ztraceného majetku.

Kryptoměny přitom čelí ještě jednomu zásadnímu riziku. Zatímco klasické státní měny mohou ztrácet kupní sílu v důsledku inflace a měnové politiky, digitální aktiva jsou vystavena také značným cenovým výkyvům.

Omezená nabídka bitcoinu sice znamená, že jej nelze libovolně vytvářet podle rozhodnutí centrální banky, ale nijak nezaručuje stabilitu jeho tržní ceny.

Nezávislost na bankách a státech tedy automaticky neznamená větší bezpečnost. Může znamenat také přenesení odpovědnosti a rizika přímo na vlastníka digitálních peněz.

Kryptoměny tak vedle technologických výhod přinášejí i specifickou podobu finanční nejistoty. Státní peníze mohou být znehodnocovány inflací.

Kryptoměny však mohou být ztraceny v důsledku hackerského útoku, podvodu, selhání burzy nebo jediné chyby jejich vlastníka. A právě v tom spočívá odvrácená strana finanční nezávislosti, kterou digitální měny slibovaly.