Solární elektrárny v ČR loni zaznamenaly propad: Počet nově připojených FVE klesl. (Ilustrační foto).

Solární trh v Česku v roce 2025 výrazně zpomalil, když nejvíce se propadl segment domácností. Po letech značných přírůstků výkonu solárních zdrojů přišel v roce 2025 útlum. Celkový počet nově připojených fotovoltaických elektráren (FVE) loni klesl na 27 298 o celkovém výkonu 696 MWp.

Oproti roku 2024 to představuje propad o více než 17 tisíc instalací a 271 MWp, tedy skoro třetinu výkonu.

Informovala o tom Solární asociace.

Hlavním důvodem celkového poklesu českého trhu je podle asociace situace u rodinných domů. V tomto segmentu bylo v roce 2025 připojeno o 17 391 instalací méně než v předchozím roce a celkový nově připojený výkon dosáhl pouze 251 MWp.

Za tímto vývojem stojí opětovné přerušení dotačních programů, které navíc přineslo i pád několika instalačních firem. Zbytek solárního sektoru však zafungoval jako záchranná síť – firmy dokončují projekty svých zaniklých konkurentů a zajišťují také následný servis, uvedla asociace.

„Fotovoltaika je pro rodinný rozpočet nejlepší pojistkou proti výkyvům cen energií. I přes loňský pokles je ale díky předchozímu boomu už 200 tisíc českých domácností lépe připraveno na jakoukoli další energetickou krizi,“ uvedl Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.

Zároveň však varoval před dopady rychlých výkyvů na stabilitu oboru.

„Instalační firmy v období masivní výstavby mohutně investovaly a nabíraly nové zaměstnance, a nyní čelí nejistotě kvůli nejasnému směřování programu Nová zelená úsporám.“

Asociace proto apeluje na nastupující vládu, aby populární dotační program restartovala a pomohla dalším domácnostem snížit svou spotřebu energie.

Naopak firemní sektor vykazuje setrvalou kondici. Nově zprovozněné firemní FVE už výkonem výrazně překonávají rezidenční sektor a jejich průměrná velikost se loni vyšplhala na 122 kWp, doplnila asociace.

Stále větší množství z nich (57 % v roce 2025) zároveň může poslat vyrobenou elektřinu do baterií. Podniky motivují k investicím dekarbonizační cíle i možnost fixace nákladů na energii.

„Firemní sektor se rozjel i díky bezúročným půjčkám od Národní rozvojové banky, se kterou spolupracujeme. Přestože i zde vidíme mírný pokles oproti loňsku, očekáváme, že tento segment udrží tempo i v dalším období,“ shrnul Krčmář a vysvětlil: „Bezúročné půjčky nebo podpora z Modernizačního fondu pomáhají firmám snižovat náklady na energie a zvyšují tím jejich konkurenceschopnost. Proto je podle nás logické tyto programy rozšiřovat“.

Bateriový boom: 170 GW v žádostech o připojení

Zatímco výstavba samotných fotovoltaik stagnuje, akumulace rostla o 8 % a navíc stojí na prahu obrovského rozmachu. Klíčovým impulsem se stala novela Lex OZE III, která od 1. října 2025 umožnila připojování samostatných bateriových systémů do sítě a otevřela jim zajímavý trh poskytování služeb výkonové rovnováhy a obchodní flexibility.

Loni vznikla 3 nová samostatně stojící velkokapacitní úložiště (+66 MWh) a několik dalších je těsně před připojením. Distribuční společnosti navíc čelí značnému náporu: evidují další žádosti o rezervovaný výkon cca 170 GW a s kapacitou okolo 350 GWh.

„Stojíme na prahu bateriové revoluce, ale investoři musí být obezřetní. Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy ČR. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována,“ upozornil Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace.

Problémem jsou podle něho tzv. „kobercové žádosti“ o připojení k distribuční soustavě, které tvoří zhruba 65 % všech podaných žádostí a blokují tak kapacitu v síti seriózním zájemcům. Podaly je mnohdy nově vzniklé firmy či firmy, které doposud nemají s energetikou žádné zkušenosti. (sfr)