Pokud dojde k zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy, bude vláda muset vyzvat obyvatele Česka, aby uskromnili svoji spotřebu. (Ilustrační foto)

Pokud dojde k zastavení dodávek plynu z Ruska do Evropy, bude vláda muset vyzvat obyvatele Česka, aby uskromnili svoji spotřebu. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN) v rozhovoru pro Radiožurnál. Rusko od pondělí pozastavuje přepravu plynu do Evropy plynovodem Nord Stream 1 kvůli údržbě potrubí.

„Abychom udrželi průmysl v chodu, což potřebujeme, zejména jeho klíčové části, tak samozřejmě bychom museli vyzvat i obyvatelstvo, aby se do určité míry uskromnilo,“ řekl Síkela.

Kdyby ruský plyn do Evropy už za 10 dní znovu nezačal proudit, pak by se podle Síkely nezačala v Česku dodávky vypínat hned, protože ČR má dostatek plynu v zásobnících, kde je nyní téměř 75 procent maximální kapacity.

„Zároveň jsme zajistili i možnost dovozu zkapalněného zemního plynu tím, že jsme si pronajali téměř třetinu ročních potřeb naší země v plovoucím terminálu v Nizozemsku, který začne fungovat zřejmě už od září nebo od 1. října,“ vysvětlil Síkela..

Pokud by však došlo k zastavení dodávek ruského plynu do Evropy, tzn., „kdyby se ukázalo, že odstávka nebyla technická, ale že je to zase jeden z dalších útoků agresora Putina v nevyhlášené energetické válce, kterou proti Evropě vede, tak by nás určitě nečekal příjemný podzim ani zima, protože bychom museli spotřebu plynu dramaticky regulovat“.

„A abychom udrželi průmysl v chodu, což potřebujeme, zejména jeho klíčové části, tak samozřejmě bychom museli vyzvat i obyvatelstvo, aby se do určité míry uskromnilo,“ dodal Síkela.

Česko podepsalo s Německem dohodu o energetické bezpečnosti

Síkela a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck v Praze podepsali dohodu o energetické bezpečnosti. V případě výpadku dodávek plynu si Česká republika a Německo navzájem pomohou.

Vzájemné dohody by podle Habecka měly podepisovat i další státy Evropské unie. Za současné energetické krize je zásadní jednota unijních zemí, společný postup proti ruské agresi a solidarita, podotkl Síkela.

Silná evropská solidarita je podle Habecka klíčem k úspěšnému východisku ze současné situace. Přiznal, že Německo se v dodávkách plynu dříve velmi orientovalo na Rusko, což považuje za velkou politickou chybu.

Nyní se snaží hledat nové dodavatele. Řešení Habeck vidí i ve dvou plovoucích terminálech na zkapalnělý plyn (LNG), které nyní země buduje.

Solidaritu Síkela chápe jako vzájemnou ochotu zemí, které jsou v určitých komoditách na Rusku méně závislé, aby v případě jejich nedostatku pomohly těm, které jsou závislé více.

Stejný názor vyslovili ministři také na to, že ruský prezident Vladimir Putin zneužívá energetiku jako zbraň v nevyhlášené válce.

„Putin si myslel, že Ukrajinu ovládne v řádech dní, (…) ale nepovedlo se mu to. Dobře ví, že pokud bude Evropa nadále Ukrajinu podporovat, nakonec odejde poražen,“ prohlásil český ministr.

V pondělí 11. července začala pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1 vedoucího po dně Baltského moře z Ruska do Německa. Jde o hlavní trasu pro dodávky ruského zemního plynu do EU.

Ministři nechtěli spekulovat o tom, zda se naplní obavy z toho, že Rusko údržbu zneužije a dodávky plynu touto cestou zcela zastaví. I na tento scénář je podle ministrů ale třeba se připravit i vzhledem k tomu, že „Putinovi se nedá věřit“.

Podle evropských zákonů mají při zásobování přednost domácnosti a kritická infrastruktura jako je třeba nemocnice, takže jejich dodávky se budou případně řešit pomocí zásobníků, ty však v důsledku toho nebudou připravené na topnou sezonu.

Evropa se bojí

Evropské státy se bojí zastavení plynovodu Nord Stream 1. Připravují se na možné ukončení dodávek ruského plynu, které může přinést plánovaná servisní odstávka plynovodu Nord Stream 1. Jeho údržba začala v pondělí a v Německu panují vážné obavy, že Moskva poté, co minulý měsíc výrazně omezila dodávky plynu, zavře plynovod definitivně.

Evropským státům včetně Česka by se tak zkomplikovala snaha naplnit před zimou zásobníky a také by to přineslo další cenový šok na trhu s energiemi.

První firmy kvůli tomu už preventivně přecházejí do krizového režimu. Například velký realitní koncern Vonovia se rozhodl, že přes noc nebude vytápět veškeré pronajaté byty – celkem se jedná asi o 250 tisíc domácností.

Město Norimberk zavírá plavecké haly, aby ušetřilo energii.

Němečtí politici se rozhodli občany připravit na nejhorší. Iniciativu převzal právě ministr hospodářství a energetiky Robert Habeck. Ten chce prostřednictvím apelů dosáhnout toho, aby se přes léto snížila spotřeba plynu asi o 20% a zásobníky tak můžou vystačit i na topnou sezónu.

Němce nabádá k drobným úsporám, které výslednou spotřebu stlačí dolů – ať už jsou to kratší horké sprchy nebo pořizování menších televizí. (sfr)