Výdaje na zbrojení loni rostly navzdory covidové krizi a poklesu téměř všech ekonomik světa. (Ilustrační foto)
Výdaje na zbrojení v roce 2020 rostly navzdory covidové ekonomické krizi a poklesu téměř všech ekonomik světa. Svět loni vydal na zbrojení 1,98 bilionu dolarů, což je o 2,6 procenta více než předchozí rok. A to i přesto, že ekonomika z globálního pohledu v důsledku koronavirové epidemie o 3,2 procenta poklesla.
Upozornil na to týdeník Ekonom.
Celkově se vojenské výdaje coby podíl na HDP v globálním měřítku vyšplhaly na 2,4 procenta, ve srovnání s 2,2 procenty v roce 2019. Jedná se tak o největší meziroční nárůst od roku 2009.
K omezení výdajů na armádu přistoupily jen hospodářsky nejhůře postižené státy jako Saúdská Arábie a Brazílie.
Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) uvedl, že pět nejvíce zbrojících států dohromady představuje 62 procent světových výdajů: USA, Čína, Indie, Rusko a Británie.
Například v USA stouply výdaje na obranu o 4,4 procenta na 778 miliard dolarů. Částka činila 39 procent celosvětových výdajů. Spojené státy, které každoročně utratí nejvíc peněz za zbrojení, chtějí navíc do obrany investovat ještě více. Bojí se totiž moderních zbraní Ruska a Číny, které nestíhají dohnat.
Armádní výdaje v Číně vzrostly už 26 let po sobě. Avšak jejich podíl na tamním HDP na rozdíl od jiných států klesl, protože čínské hospodářství i loni rostlo.
Rusko sice muselo z původních plánů slevit, ale i přes hluboký propad ekonomiky zbrojilo dál.
V Česku se tyto výdaje meziročně zvýšily o 8,7 procenta, podobně tomu bylo v Polsku, v Rumunsku dokonce o 21 procent. V čele evropského žebříčku je však Německo, kde armáda dostala navíc 3 miliardy dolarů.
Spojené státy se dlouhodobě domáhají povinnosti členských zemí NATO zvýšit obranné výdaje na úroveň 2 procenta HDP. USA totiž do obranného rozpočtu přispívají dvě třetiny celkových vojenských výdajů aliančních zemí.
Minulý rok meziročně výdaje na obranu NATO celkově vzrostly o 3,9 procenta, což je více než rok předtím. Se započítáním USA činil tento růst 2,7 procenta.
Evropské země NATO přitom za 2procentním závazkem zaostávají. Loni se jej podle aktuálních údajů podařilo splnit Řecku, Británii, Polsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Francii, Norsku a Slovensku.
Česko loni investovalo do obrany meziročně o 8,7 procenta více, což tvořilo 1,34 procenta HDP. Babišova vláda však stále počítá, že do roku 2024, kdy mají země nejpozději závazek splnit, dvouprocentní hranice dosáhne. (pel)
Spojené státy chtějí více zbrojit: Bojí se moderních zbraní Ruska a Číny
Státy NATO nasypaly loni do zbrojení 24 bilionů. Většina i tak zaostává za závazkem 2 % HDP
