Kypr nezvládá nápor uprchlíků. Požaduje proto přesídlení 5 tisíc migrantů do jiných zemí EU.

Kypr nezvládá nápor uprchlíků. Požaduje proto přesídlení 5 tisíc migrantů do jiných zemí EU. Kypr požádal Evropskou komisi o přesídlení 5 tisíc žadatelů o azyl do jiných unijních zemí. Dopis v této záležitosti poslal kyperský ministr vnitra Konstantinos Petridis evropskému komisaři pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitrisovi Avramopulosovi. 

Evropská komise údajně žádost Kypru o přerozdělení migrantů vyhodnocuje. Informovala o tom mluvčí EK Annika Breidthardtová.

Petridis v dopise popsal situaci na ostrově jako vážnou.

Naléhá proto na všechny unijní státy, aby ohledně přesídlení 5 tisíc osob z Kypru „předložily své přísliby“.

Přiznal, že možnosti a prostředky Kypru jsou „víc než vyčerpané“. Hrozí prý, že Kypr nebude moci poskytnout pomoc těm, kteří skutečně potřebují ochranu.

Za prvních šest měsíců roku 2019 narostl počet migrantů, kteří se dostali do Kyperské republiky, o 130 procent. Za tu dobu o azyl na Kypru požádalo 7 tisíc osob.

V malém ostrovním státě žije méně než 1 milion obyvatel. V přepočtu tak na Kypru přebývá nejvíce lidí, kteří v EU poprvé žádají o azyl.

Kypr se nezúčastnil dřívějšího unijního systému přerozdělování utečenců, kteří připluli do Itálie a Řecka.

Kypr obviňuje Turecko z toho, že ve zvládání přílivu migrantů nespolupracuje. Evropská komise se v roce 2016 s Tureckem dohodl, že Ankara bude svou hranici bedlivě střežit výměnou za finanční pomoc tři miliardy eur.

Na Kypr ale Turecko migrační dohodu neaplikuje.

Problém komplikuje specifická situace na Kypru. Na severu ostrova, přes který se z Turecka dostává nejvíce utečenců, se v roce 1983 ustavila Severokyperská turecká republika. Uznává ji pouze Turecko, které sem v roce 1974 poslalo vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat.

V jižní části ostrova existuje mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je členem EU. (sfr)