Daňový systém v Česku je složitý. EET a kontrolní hlášení výběru daní nepomohly, jen zvýšily administrativní zátěž pro poplatníky, zjistil NKÚ.
Daňový systém v ČR je příliš složitý. Elektronická evidence tržeb (EET) a kontrolní hlášení způsobila zvýšení administrativních povinností pro poplatníky, ale přínos zatím nebyl konkrétně vyčíslen. Upozornil na to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve zprávě k tématu daní v Česku za roky 2014 až 2017.
Podle kontrolorů navíc zavedení EET a kontrolního hlášení mělo menší vliv na zvýšení příjmů z daní, zatímco silný ekonomický růst pozitivní vliv na výběr daní má.
Výběr daní se zlepšil, daňovým subjektům ale narůstají administrativní povinnosti a administrativní náročnost se zvyšuje také u správy daní a s ní rostou i náklady na tuto správu.
Inkaso daní včetně cla a pojistného vzrostlo mezi lety 2014 až 2017 o 22 procent. V roce 2017 to bylo 1,428 bilionu korun.
Příčinou vyššího inkasa daní je podle NKÚ zejména silný ekonomický růst, růst mezd a s tím související vyšší spotřeba obyvatelstva. Nejvíc se tak zvýšilo inkaso u daní ze spotřeby a u daní z příjmů.
„Do budoucna je ale závislost příjmů státního rozpočtu na ekonomickém růstu a na plné zaměstnanosti problémem pro jeho udržitelnost,“ uvedl NKÚ.
Připomněl, že vysokou úroveň zdanění práce, která je v ČR 43,4 procenta a převyšuje průměr EU, kritizují i orgány EU.
Přínos EET a kontrolního hlášení?
Menší vliv na zvýšení příjmů z daní měly zavedení kontrolního hlášení či EET, konkrétní přínos však podle NKÚ nebyl přesně vyčíslen.
„Tato opatření měla pozitivní dopad na dodržování předpisů a na plnění daňových povinností. Výpadek z příjmů z DPH se snížil z 20 procent v roce 2012 na 14 procent v roce 2016. Zároveň ale tato opatření zvýšila administrativní zátěž poplatníků, která je vysoká,“ uvedli kontroloři.
Podle ministerstva financí je přirozené, že některá opatření s sebou nesou dílčí administrativní nároky, resort se je snaží kompenzovat.
Za pozitivní z hlediska poplatníků považuje fakt, že objem zadržovaných nadměrných odpočtů DPH je aktuálně na nejnižší úrovni.
Plnění daňových povinností trvalo poplatníkům v ČR v roce 2017 celých 230 hodin, průměr EU a Evropského sdružení volného obchodu je 161 hodin.
Vysoká administrativní náročnost je problémem nejen pro daňové poplatníky, ale i pro samotnou správu daní. I tady rostou náklady a efektivita se nezlepšuje.
Výdaje na správu daní a pojistného v roce 2017 vzrostly proti roku 2014 o 5,7 miliardy. V roce 2017 tvořily výdaje na správu daní 23,2 miliardy korun a největší podíl, 11,8 miliardy korun, představovaly daně spravované finanční správou.
(pel)
