Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský chystá žalobu na Česko v Bruselu kvůli zdanění církevních restitucí.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se chystá žalovat na Česko v Bruselu. Vadí mu totiž zdanění církevních restitucí. Chce proto podat podnět k Evropské komisi, aby přezkoumala, zda tím Česko neporušuje principy právního státu. Podle europoslance porušil český stát zdaněním církevních náhrad smlouvy, které s církvemi sám uzavřel.

Zdechovský to uvedl v rozhovoru pro server Česká justice.

„Když se státu tyto smlouvy nepodařilo změnit po dobrém, rozhodl se zneužít své oprávnění vydávat zákony a náhrady církvím zdanil zákonem. Tak se ale právní stát nechová,“ uvedl Zdechovský.

Europoslanec očekává, že Evropská komise začne na základě jeho podnětu věc prošetřovat podobně, jako se dříve zabývala třeba polskou justiční reformou.

„Právníci, kteří pro mne podnět i právní rozbory vypracovali, pevně věří, že se Evropská komise mým podnětem zabývat bude,“ dodal.

Materiál má v současné době tři strany. Ještě během léta chce Zdechovský k podnětu přidat 3 podrobné právní rozbory. Vše předá Evropské komisi po prázdninách.

Lidovci kromě toho připravují také ústavní stížnost. Zrušení zákona o zdanění náhrad církvím požaduje u Ústavního soudu i hnutí Starostové a nezávislí (STAN).

O zdanění církevních restitucí rozhodli poslanci v dubnu 2019. Sněmovna přehlasovala senátní veto předlohy poslanců KSČM. Novela nyní zamíří k podpisu prezidentovi Miloši Zemanovi.

Zdanění církevních restitucí si komunisté stanovili jako z jednu klíčových podmínek toho, aby podpořili Babišův kabinet s ČSSD.

Stát by zdaněním náhrad mohl podle KSČM získat každoročně zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard, které církvím posílá. Platný zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun.

Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Zákon má také pomoci k postupné odluce státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se totiž postupně snižují až na nulu v roce 2030.

(pel)