Stát investoval téměř 300 milionů na prevenci kriminality v Česku. Jestli pomohly, už nezjistíme, odhalil NKÚ.

Stát investoval v letech 2015 až 2018 do prevence kriminality v ČR přes 295 milionů korun na  zhruba 1230 projektů. Zda peníze pomohly však nelze vyhodnotit, protože podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) si ministerstva nestanovila při rozdělování peněz měřitelné cíle ani ukazatele. Finance rozdělovaly ministerstva vnitra, spravedlnosti a obrany.

Ministerstvo obrany závěry kontrolorů nezpochybňuje. Hodnocením efektivity preventivních programů se podle mluvčího Jana Pejška intenzivně zabývá.

Resort vnitra považuje za zásadní závěrečné hodnocení kontroly NKÚ, že „peníze byly poskytovány a užity účelně“. Na prevenci kriminality rozděloval přes 78 procent prostředků, ale  podle NKÚ podporu nesměroval do regionů s nejvyšším počtem trestných činů.

„Rozdělení peněz do jednotlivých regionů neodpovídalo ani indexu rizikovosti krajů, kterou zpracovává samo ministerstvo,“ uvedli kontroloři.

Podle ministerstva spravedlnosti je úspěšnost probačních a resocializačních programů vyhodnocována až s časovým odstupem, často několika let.

„Kritéria jsou obtížně stanovitelná, vzhledem k tomu, že se jedná o oblast psychologických změn v osobnosti pachatele, která se obtížně objektivizuje,“ uvedla Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Ministerstvo spravedlnosti mělo v kontrolovaných letech v prevenci kriminality pět priorit zaměřených na probaci a resocializaci dospělých, podle NKÚ podpořilo ale jen tři z nich.

U podpory ministerstev vnitra a spravedlnosti si stanovovali kritéria pro hodnocení výsledků sami příjemci. Ti je ale podle NKÚ nastavili často neměřitelně, například jako „zdravé trávení volného času dětí a mládeže z rizikové skupiny“, „změny chování cílové skupiny“ nebo „mediální ohlasy“.

Podpora prevence kriminality směřuje například na kamerové systémy, komunitní práci s dětmi a mládeží, probační a resocializační programy nebo prevenci rizikového chování u vojáků.

(pel)