Škodliviny v ovzduší se v Česku nedaří snižovat, přestože stát na zlepšení vynakládá miliardy korun.

Česká republika nezvládá plnit opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Hodnoty některých hlavních znečišťujících látek nadále překračují zákonem stanovené limity, a hrozí proto, že do roku 2020 škodliviny ve vzduchu neklesnou k hodnotám, k jejichž splnění se Česko zavázalo. Stát navíc ani nesleduje, jestli projekty zlepšení ovzduší dotované ze státních peněz opravdu pomohly zvýšit kvalitu vzduchu. V letech 2015 až 2017 na tato opatření bylo vyčleněno 10,6 miliardy korun.

Vyplynulo to z prověrky zveřejněné Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ).

„Kvalita ovzduší se v kontrolovaných letech nezlepšila. U některých hlavních znečišťujících látek se navíc dlouhodobě překračují zákonem stanovené limity. Hrozí tak, že se ČR nepodaří do roku 2020 splnit imisní limity, které si sama opakovaně stanovila,” uvedl mluvčí NKÚVáclav Kešner.

Například u jemných prachových částic, které patří mezi hlavní znečišťující látky, klesly emise mezi lety 2005 a 2016 pouze o 12 procent. Pro splnění limitu by tak emise prachu musely být do roku 2020 sníženy o dalších 42 procent.

Stát má ve svých prioritách celkem 23 opatření pro zlepšení ovzduší, z toho nebylo do konce prověrky v září 2018 splněno 7.

Jedná se například o podporu urychlení obměny osobních aut v republice, podporu využívání alternativních pohonů v silniční nákladní dopravě snížením silniční daně nebo snížení podílu pevných fosilních paliv v lokálním domácím vytápění.

MŽP pochybení odmítá 

Na výměnu zastaralých kotlů za nízkoimisní zdroje vytápění ministerstvo životního prostředí vyhradilo v kontrolovaných letech 6,4 miliardy korun.

„Podařilo se ale vyměnit jen přes 57 tisíc kotlů, což je 10 procent z celkového počtu v ČR. Ke zlepšení tak patrně dojde až po roce 2022, kdy budou zastaralé kotle už zakázané,” je uvedeno ve zprávě úřadu.

U dalších šesti opatření pak podle NKÚ hrozí, že nebudou včas a v předpokládaném rozsahu splněna. Mezi těmito opatřeními je třeba přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici či snížení spotřeby energie.

NKÚ zkritizoval také prověřování dotací od Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na zlepšení ovzduší.

„SFŽP podle kontrolorů nesleduje a nevyhodnocuje, jestli projekty, které podporu dostaly, mají na zlepšení ovzduší skutečný dopad. Navíc si ani nestanovil měřitelné cíle, podle kterých by mohl jednotlivé projekty i celý program vyhodnotit,“ řekl Kešner.

U některých příjemců státních dotací také prověrka NKÚ odhalila nedostatky při zadávání veřejných zakázek.

Ministerstvo životního prostředí popřelo, že by hrozilo nesplnění limitů škodlivin a že je kontrola dotací nedostatečná. Nesplněná opatření pro zlepšení ovzduší chce ministerstvo nahradit dodatečnými opatřeními.

(pel)